Soumrak sociálních sítí přichází. A nejde o to, že by se od nich lidé dobrovolně odvraceli. Naopak, algoritmy jsou dnes už natolik pokročilé, že nás dokážou připoutat k obrazovkám na celé hodiny. Jenže právě to se stalo zároveň i největším rizikem platforem jako Facebook, Instagram nebo TikTok. A podle názoru mnoha úřadů hodiny strávené v online prostoru ohrožují ty nejzranitelnější, tedy děti. Evropská unie proto chystá tvrdý zákaz sociálních sítí.
Do boje s provozovateli sociálních sítí už se pustila Austrálie, přidávají se některé americké státy a negativně na ně v poslední době pohlíží i Evropská unie. Meta stojí před soudem a obhajuje se proti nařčení, že schválně probouzí v uživatelích závislost a ohrožuje tak děti. A úřady mluví o nutnosti věkové hranice pro užívání.
V Evropské unii by toto omezení podle věku mohlo nastat už brzy. A nepůjde jen o odkliknutí souhlasu, že je uživatel starší než 13 let, jak je tomu v současné situaci. Zákaz má být součástí zákona Kids Act, který bude zveřejněn ještě tento týden. A kromě úplného zákazu pro děti do 13 let žijící na území EU navrhuje zákon také značné omezení pro ty do 15 let – ke zřízení účtu na sociálních sítích, velkých herních platformách nebo u AI chatbotů totiž nově budou potřebovat souhlas zákonného zástupce.
Mohlo by vás zajímat
Francie a Řecko v čele zákazu
Po striktním omezení sociálních sítí nevolají všechny státe Evropské unie a všechny k tomu zároveň nevyžadují zákonný rámec. V čele těchto snah nicméně dlouhodobě stojí Francie a Řecko. A souzní s nimi také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která se snaží omezovat i monopoly velkých firem v čele s Googlem. A nyní napřímo prohlásila. „Evropa má pravomoc jednat. Jsme to my, kdo rozhoduje o pravidlech, ne velké technologické společnosti.“
Mnozí lidé prosazující totální svobodu na internetu, stejně jako provozovatelé sítí v čele s firmou Meta, s tím ale samozřejmě nemusí souhlasit. Při pokusu o založení účtu je už dnes třeba zadat věk a odsouhlasit, že vyhovuje pravidlům. Což je podobné jako na stránkách s obsahem pro dospělé. A myslím si, že dozor nad dětmi by v takovém případě měli mít jejich rodiče, kteří by měli vědět, kde se jejich dítě na internetu pohybuje, jak dlouho a jestli tomu odpovídá jeho věk. K omezení pak stačí třeba nativní aplikace od Googlu, která zajistí přímý rodičovský dohled.
Zákaz vyžadovaný EU se proto možná u mnohých nesetká s nadšením. A je otázka, jak bude probíhat jeho prosazování. Je totiž už prokázané, že třeba v Austrálii, kde byl odsouhlasen zákaz sociálních sítí do 16 let, na to mnoho mladistvých nedbá a účty si zakládají dál. A ani ověřování věku a rodičovský dohled, což požaduje EU, na tom nic nezměnily.
Fotogalerie
Změna algoritmů sociálních sítí
Mnohem účinnější by podle mě bylo, pokud by sociální sítě změnily své algoritmy a přestaly jimi povzbuzovat vznik závislosti. Což je podle mě v mnoha případech i problém mezi dospělými. Proto některé země (v čele s Austrálií) zvažují, že by provozovatele pod pohrůžkou pokuty donutily, aby lidem daly na výběr, zda doporučovací algoritmy dál chtějí, nebo zda je chtějí vypnout. To by podle mého názoru bylo mnohem účinnější a k dětem by se tak nedostával ani závadný obsah.
Já osobně bych uvítala Facebook v té podobě, v jaké existoval ve svých začátcích, kdy jsme jeho středobodem byli my a naši přátelé. Teď ho zaplavují sponzorované příspěvky, influenceři, podivná videa a stal se jen místem velkých výdělků. Téměř už nevidím to, co mě skutečně zajímá, ale hrnou se na mě samé nesmysly. A když na některý omylem klepnu, nahrne se jich pak ještě víc. V případě dětí je podle mě extrémně náročné ustát takový tlak na psychiku. Proto souhlasím s omezením věku, ale obávám se, že jen to nestačí.
