Chytré brýle byly ještě před několika lety považovány za zajímavou technologickou kuriozitu. Dnes se ale z tohoto segmentu stává jedno z nejdiskutovanějších témat v oblasti ochrany soukromí. Evropské úřady totiž začínají zkoumat, zda zařízení vybavená kamerami a mikrofony nepředstavují větší riziko, než se původně předpokládalo. Největší pozornost je momentálně upřena na společnost Meta.
Podle informací z Německa se tamní úřady intenzivně zabývají tím, zda chytré brýle Meta splňují evropská pravidla pro ochranu osobních údajů. Debata se přitom nevede pouze v Německu. O problematiku se zajímají také další evropské státy a společné stanovisko připravují i celoevropské instituce.
Nenápadné kamery budí mezi regulátory obavy
Hlavním důvodem vyšetřování je skutečnost, že chytré brýle umožňují pořizovat fotografie i videa prakticky bez jakéhokoliv nápadného pohybu. Lidé v okolí si často ani neuvědomí, že mohou být právě natáčeni nebo fotografováni.
Německý komisař pro ochranu osobních údajů v Hamburku upozorňuje, že podobná zařízení mohou v některých situacích připomínat skryté kamery. To podle něj otevírá zcela nové otázky týkající se ochrany soukromí na veřejných místech, v restauracích, školách, nemocnicích nebo například v prostředcích hromadné dopravy.
Mohlo by vás zajímat
Prověřuje se i práce s nasbíranými daty
Evropské úřady ale neřeší pouze samotné pořizování záznamů. Předmětem kontroly je také způsob, jakým Meta s daty získanými prostřednictvím chytrých brýlí nakládá. Regulátory zajímá zejména jejich ukládání, další zpracování a případné využití při vývoji systémů umělé inteligence.
Právě AI je jedním z důvodů, proč je celá kauza tak citlivá. Chytré brýle totiž mohou zachycovat nejen obraz, ale i zvuk nebo další informace z okolního prostředí, což otevírá otázky týkající se souhlasu osob, které se v záběru objeví.
Meta tvrdí, že ochranu soukromí posílila
Společnost Meta v minulosti představila několik bezpečnostních opatření, která mají podobným obavám předcházet. Mezi nimi je například světelná indikace aktivního nahrávání nebo mechanismus, který má zabránit pořizování záznamu v případě, že je indikační dioda zakryta nebo upravena.
Regulátorům to ale zatím nestačí. Chtějí mít jistotu, že ochrana soukromí nebude záviset pouze na technických řešeních výrobce, ale že bude odpovídat i přísným evropským pravidlům.
Mohlo by vás zajímat
Zákaz zatím není na stole, ale možnost existuje
V tuto chvíli není rozhodnuto o žádném plošném zákazu chytrých brýlí Meta. Probíhá vyšetřování a jednotlivé úřady shromažďují podklady pro další postup. Pokud by však dospěly k závěru, že zařízení porušují evropské předpisy, mohou následovat požadavky na změnu funkcí, omezení prodeje nebo v krajním případě i zákaz jejich používání na některých trzích.
Právě proto situaci sledují i ostatní technologické společnosti. Chytré brýle totiž vyvíjejí nebo připravují také Apple, Google, Samsung a další výrobci. Rozhodnutí evropských regulátorů tak může ovlivnit celý budoucí směr tohoto odvětví.
Evropa může nastavit pravidla pro celý svět
Evropská unie už v minulosti několikrát ukázala, že její regulace mají globální dopad. Ať už šlo o GDPR, pravidla pro digitální trhy nebo povinné USB-C, výrobci často své produkty přizpůsobili právě evropským požadavkům.
Pokud se podobný scénář zopakuje i v případě chytrých brýlí, nemusí změny pocítit pouze evropští zákazníci. Nová pravidla by mohla ovlivnit podobu budoucích zařízení po celém světě a výrazně změnit způsob, jakým budou nositelné technologie fungovat v příštích letech.
