Jedním z podstatných parametrů telefonu, na nichž se zakládá výsledný dojem ze zařízení, je rozlišení obrazovky. Tedy HD, FHD, QHD nebo UHD. Není výjimkou, že se u něj setkáme i s označením, jež ke zmíněným zkratkám přidává „+“. Co ale vlastně znamenají?
Ve své podstatě se displej, bez ohledu na to, zda jde o chytrý telefon, tablet nebo počítačový monitor, skládá z pixelů. Množství těchto obrazových bodů pak ve výsledku tvoří výsledný obraz, jehož vnímaná kvalita se odvíjí od počtu pixelů a jejich schopností. Rozlišení je reprezentováno počtem pixelů ve dvou směrech. Pak tedy například 1920 x 1080 pixelů představuje 1920 pixelů rozprostírajících se na nejdelší straně a 1080 pixelů v kolmém směru. Trh s chytrými telefony však nabízí mnoho dalších variant.
HD, FHD, QHD a UHD
Pojem „High definition“, tedy HD je obecně akceptovaný prakticky po celém světě. V poslední době však dochází v oblasti výroby displejů k výraznému posunu a zlepšení, což v důsledku znamená, že k vyjádření jejich rozlišení je zapotřebí více zkratek. Dnes tak máme k dispozici telefony s rozlišením HD, FHD, QHD a dokonce UHD, přičemž všechny tyto zkratky označují konkrétní sadu rozlišení a mají také své názvy.
Zde je jednoduché rozdělení toho, čemu jednotlivé termíny kvality odpovídají v základním rozlišení.
Jak je vidět, každý výše uvedený termín je doprovázen jedním číselným údajem. Obecně řečeno, je to ten, na kterém záleží nejvíce. U rozlišení FHD s poměrem stran 16:9, jež je běžný pro monitory nebo televizory, bude 1 080 pixelů vždy doprovázeno 1 920 pixely, což v podstatě znamená, že FHD displej s poměrem stran 20:9 bude mít rozlišení 2400 x 1080, což je přesně to, co ukrývá pod sklem Pixel 7. Zatímco čísla uvedená v tabulce výše mají určující význam, poměr stran se může lišit, což samozřejmě platí i pro smartphony.
K mírnému ohýbání pravidel dochází u skládacích zařízení. Jako příklad může posloužit třeba Galaxy Z Fold5, jehož vnitřní displej nabízí rozlišení 1812 x 2176, což Samsung označuje jako QXGA+. Tato zařízení jsou samozřejmě sama o sobě výjimečná, čímž do situace vnáší určitá specifika, jež poněkud komplikují orientaci.
A co to +?
Poměrně často lze narazit na označení kvality obrazovky telefonu FHD, QHD a podobně doplněným na konci symbolem „+“, což může působit trochu matoucím dojmem. Symbol zde přitom primárně označuje přidané pixely v opačném směru například ke kolmým 1080. Displej FHD+ tak v telefonu může mít rozlišení 2220 x 1080, přičemž se stále jedná o zařízení s rozlišením 1080p. Rozšíření rozlišení v jednom směru přináší kvalitativní výhody a může poskytnout lepší výstup, aniž by bylo nutné panel kompletně přepracovat. Volbou mírného zvýšení rozlišení a hustoty pixelů je možné docílit úspory stran nároků na výdrž baterie, protože je z tohoto hlediska skok z FHD+ na QHD stále relativně velký.
Zmíněné „+“ je častým řešením rozlišení také z důvodu omezené velikosti a lichému poměru stran telefonů, jež svými rozměry k přidání pixelů nahoru a dolů nabádají, čímž mohou citelně přispět k větší čistotě a čitelnosti obrazu panelu.
Je vždy lepší sáhnout po nejlepším rozlišení?
Vyšší parametry QHD nebo UHD jsou samozřejmě lákadlem, nechat se strhnout představou vynikající kvality obrazu může být přáním mnoha uživatelů a je to pochopitelné, ale to, že mnoho výrobců volí rozlišení FHD+ a QHD+, má svoje důvody. V prvé řadě to šetří výdrž baterie. Rozlišení 4K zabalené do telefonu s 5 000 mAh představuje skutečně vysoké nároky na spotřebu energie, pročež zajistit jí dostatek pro celodenní fungování je na hranici, zatímco zařízení s QHD+ má v závislosti na způsobu používání potenciál vydržet celý den nebo se tomu blížit.
Samsung Galaxy S23 Ultra je vybaven displejem QHD+ s rozlišením 3088 x 1440, přesto se obraz telefonu nějak převratně neliší od S23+ nebo Pixelu 7, které nabízejí rozlišení FHD+ s 1080p. Přidané detaily jsou jistě příjemné například pro sledování filmů nebo prohlížení vysoce kvalitních fotografií, ale z pohledu každodenního používání význam tak výrazný nebude.
Zorientovat se v rozlišení telefonů se někdy může zdát být komplikované, ovšem princip je poměrně jednoduchý. Pakliže vycházíme ze základních údajů každého rozlišení, je vše hned jasnější. Příklad Samsungu S23 Ultra skvěle demonstruje současnou situaci, přičemž i FHD, respektive FHD+ dokáže zprostředkovat velmi příjemný uživatelský zážitek.
Vyšší rozlišení je nejlépe patrné na textu, kde jsou písmenka viditelně hladká a ostrá (nemají zubaté a rozpité/šedivé okraje), takže se lépe čtou i těm, kdo má horší zrak (protože horší zrak a neostrá písmenka znamená, že je větší problém s odlišením tvarů písmenek).
Mám přepnuto na HD+ a nevidím absolutně žádný rozdíl, ať už na pohled, nebo že bych měl větší výdrž telefonu.
Ne, není to můj názor, každý, komu jsem to ukazoval řekl, že je to úplně stejné.
A bylo to tak na S20 i na S22 Ultra.