Kvalita výstupu, jež je schopen fotografujícímu poskytnout chytrý telefon udělala obrovský skok vpřed. Ne od každého smartphonu lze očekávat výsledky, které by obstály pod drobnohledem detailního testování, ale expoziční, barevné i šumové parametry stále více převyšují požadavky většiny běžných spotřebitelů. V době, kdy jsou cílovým bodem velké části pořízených fotografií sociální média a nejčastějším způsobem jejich prohlížení chytré telefony, tyto pro většinu lidí překonaly již před nějakou dobou hranici „dostatečně dobrých“ snímků.
Zatímco vlajkové lodě, jakými jsou například Samsung S23 Ultra nebo iPhone 14 Pro od společnosti Apple, se vyvíjejí mílovými kroky a prakticky každý rok přinesou alespoň dílčí vylepšení, u bezzrcadlovek pokrok tak progresivní není. To lze připsat na vrub jejich citelně menšímu rozšíření v porovnání se smartphony. Technologie zde ovšem jsou. Co tedy brání prudšímu vývoji fotoaparátů s velkými snímači? Faktorů je několik a značná část z nich není otázkou nedostatku technologických inovací.
Fotogalerie
Je pravda, že nejnovější technologie snímačů se objevují dříve u chytrých telefonů než bezzrcadlovek, to ovšem, jak bylo zmíněno, vysvětluje relativní velikost obou trhů. Podle odhadů se v roce 2023 prodá asi 1,45 miliardy chytrých telefonů, zatímco komunita zákazníků, jež pro pořizování svých snímků zvolí ILC čítá 5,8 milionu lidí. Je tedy logické, že se vývoj primárně zaměří na trh, který je 250× větší.
Mohlo by vás zajímat
Chytré telefony však zároveň mají poněkud odlišné požadavky. Za podmínek, kdy je v případě smartphonů nutné zachovat poměrně malé rozměry a nízkou spotřebu energie, trh volá po malých snímačích a tedy i malých pixelech.
Proto smartphony a některé kompakty dostaly do vínku technologii BSI, tedy backside illumination, jejímž cílem je zlepšit citlivost na světlo a snížit šum zejména při horších světelných podmínkách, o mnoho let dříve než fotoaparáty s velkými snímači. Zatímco pro malé pixely znamenal nový způsob absorpce světla významnou výhodu, u velkých snímačů se obrácená struktura zdaleka tak výrazně neprojeví. Přínosem je zde naopak umístění oblasti citlivé na světlo v přední části pixelu, což umožňuje přijímat ho na okraji snímače pod ostřejším úhlem. Umístění elektronického vedení na zadní straně také přináší svobodu při vytváření složitějších a díky tomu také rychlejších čtecích obvodů.
Stejně tak Stacked CMOS, jejíž základní myšlenka spočívá v tom, že se snímač skládá z několika vrstev umístěných nad sebou, což umožňuje optimalizovat každou z nich pro určitou funkci, se objevila ve smartphonech zhruba pět let předtím, než jsme se jí dočkali u full-frame aparátu Sony Alpha a9. Příchod technologie Stacked CMOS znamenal malou revoluci, neboť díky zmíněným vrstvám došlo k výraznému zlepšení detekce fáze, jež se uplatní mimo jiné při rychlém automatickém ostření, nezanedbatelné jsou ovšem také menší rozměry, jež s sebou přináší vyšší výkon i zmíněnou funkcionalitu při zachování relativně kompaktních proporcí senzoru. I v chytrých telefonech to poskytlo větší prostor pro fotodiodovou část pixelu, což umožnilo vedle jiného především rychlejší čtení. Proces výroby velkých snímačů integrujících tuto technologii je poměrně obtížný, pročež na ni aktuálně narazíme jen ve fotoaparátech, na něž jsou kladeny vysoké nároky stran rychlého čtení. Zdá se, že vývoj v této oblasti pro chytré telefony spočívá v dalším oddělení prvků, což bude mít za následek dosažení ještě menších rozměrů pixelů s větší kapacitou paměti i zvýšení dynamického rozsahu.
Podobně se prosazují některé nové přístupy, jako je rozložení barevných filtrů Quad Bayer/Tetracell, které poskytují možnosti pixely při slabém osvětlení kombinovat, používat různé expozice nebo úrovně zisku na střídavých řádcích pixelů pro zvýšení dynamického rozsahu v případě scén s vysokým kontrastem. I zde se jedná o řešení problémů malých snímačů, pročež by jejím implementováním bezzrcadlovky zdaleka nezískaly tolik, jako fotoaparáty smartphonů.
Mohlo by vás zajímat
Dva propojené světy
Čím blíže se podíváme na nejnovější technologie, tím méně lze předpokládat, že by více finančních zdrojů vynaložených přímo na velké snímače vedlo k zásadnímu zlepšení. Skoky v kvalitě snímků z chytrých telefonů v posledních několika letech přineslo, pomineme-li například výhodu focení do RAW u některých špičkových modelů, sofistikované kombinování více snímků spolu se zpracováním odvozeným od strojového učení. Snímače k tomu přispěly rychlejším čtením, nedošlo však k významnému posunu stran kvality na jejich výstupu, které by bylo uživatelům velkých snímačů nějak upíráno.
Jednoduše řečeno jsou to dva světy, i když propojené, dvě komunity, jejichž nároky se často liší a jak se zdá, velikost zde skutečně hraje roli, pročež technické problémy jsou také určitým způsobem odlišné. Za předpokladu, že by se výrobci fotoaparátu mohli vyrovnat množství i intenzitě výzkumu a vývoje, které na tento problém vynakládají giganti jako Google, Samsung nebo Apple a další možná by i tento segment dělal větší kroky, to je ovšem čistě teoretická představa. Zároveň však není od věci si položit otázku, zda je něco takového opravdu to, co zákazník chce. Jistě, novinky na poli technologií rozšiřují naše možnosti a citelně usnadňují dosažení skvělých výsledků, ale nároky uživatelů jsou často odlišné. Zatímco od smartphonu očekáváme maximální jednoduchost, přístupnost a rychlou reakci, díky nimž budeme moci uchovat důležité okamžiky jako například zážitky z výletů, rodinných oslav a podobně, asi bychom nebyli nadšeni, kdybychom si objednali profesionála na focení svatby a ten by přikráčel s chytrým telefonem. Někdy totiž nejde jen o to získat atraktivní verzi čehokoli, na co namíříte fotoaparát, ale hraje roli i porozumění nástrojům a rozhodování o tom, jak snímek zachytit.
V jistém smyslu lze říci, že se motor pokroku v technologiích do značné míry přesouvá na bedra inovátorů chytrých telefonů. Stále častěji jsme totiž svědky toho, že vylepšení, kterých doznají telefony jsou později přenesena do výroby větších snímačů.
Zároveň se ale může stát, že některé technologie se stanou pro fotografování smartphony zásadními, ale pro bezzrcadlovky nepodstatnými. Například zavedení technologie ToF (Time-of-Flight), jež měří hloubku scény, usnadní smartphonům selektivní rozostření pozadí, ale je to něco, co většina fotografů chce ve svém ILC?
Přes odlišnost mezi malými a velkými snímači, vývoj naznačuje, že budoucnost do značné míry rozdíly setře, alespoň pokud jde o samotné výstupy, pročež půjde mnohem víc o přístup k procesu fotografování, než technologický pokrok.
Samsung I Apple v minulosti fotoaparáty měly. Samsung dokonce poměrně nedávno. Ovšem naprosto nepochopil trh a pohořel. Bohužel právě technická zastaralost byla slabinou jinak hezkých strojů.