Zavřít reklamu

Rychlé nabíjení je základním pilířem, který pomáhá našim telefonům přežít den náročného používání a udržuje je ve hře, když jejich baterie stárnou a nemohou vydržet do večera. I přes více než desetiletý vývoj se však zdá, že jen málo smartphonových značek, pokud vůbec nějaké, má rychlé nabíjení „vychytané“.

Ať už je řeč o levném, nebo vlajkovém smartphonu, mnoho z nich se nabíjí příliš pomalu, je omezeno na proprietární standardy nebo se začne po pouhých pár minutách zahřívat. A týká se to i smartphonových gigantů, jako je Apple nebo Samsung.

Velké značky, ale malý nabíjecí výkon

Vezměme si například řadu iPhone 14, která se nabíjí výkonem 20 W prostřednictvím osvědčeného, ​​ale ne zrovna moderního standardu USB PD (Power Delivery). Nejvyššímu modelu řady – iPhonu 14 Pro Max – trvá téměř dvě hodiny, než se plně dobije (navíc má jeho baterie nepříliš velkou kapacitu 4323 mAh). I když má jinak špičkové specifikace, kvůli pomalému nabíjení je obtížné jej doporučit náročným uživatelům.

Ani Google se u svých telefonů nemůže pochlubit skutečně rychlým nabíjením. Jeho aktuální nejvyšší „vlajka“ – Pixel 7 Pro – se nabíjí maximální rychlostí 23 W, zatímco Pixel 7 a Pixel Fold zvládají maximálně 21 W. Ještě hůře je na tom Pixel 7a, který se nabíjí výkonem pouhých 18 W a na rozdíl od výše zmíněných telefonů navíc používá zmíněný starší nabíjecí standard USB PD.

A pak tu máme Samsung, jehož smartphony „umějí“ maximálně 45 W. To se však týká jen vlajkových modelů, ty ostatní se obvykle nabíjejí rychlostí jen 25 W. V praxi je však rozdíl mezi těmito hodnotami velmi malý – modely s 45W nabíjením (například Galaxy S23+ a S23 Ultra) se z nuly na sto nabijí za necelou hodinu, zatímco ty s 25W nabíjením (například základní model Galaxy S23 nebo vyšší modely řady Galaxy A) za hodinu „a něco“.

To nás vede k otázce, proč mají tyto i některé jiné značky ve skutečnosti pomalé, nikoli rychlé nabíjení. S největší pravděpodobností je to proto, že prostě hrají na jistotu a používají osvědčenou metodu pomalého nabíjení, aby udržely baterie po mnoha letech používání v rozumném stavu. I když to není podložené, teorie tvrdí, že vyšší teploty a větší proud degradují baterie rychleji, zejména pak při použití levnějších článků. Velká jména ve smartphonovém světě by jistě mohla nabídnout vyšší nabíjecí rychlosti, například 30 W. I takováto rychlost však přichází s náklady v podobě objemnějších a/nebo dražších baterií.

Skutečné rychlé nabíjení spočívá ve vlastním řešení. Nebo ne?

Jinou cestu zvolily čínské značky, jako je Xiaomi, Oppo nebo Realme. Ty používají vlastní nabíjecí technologie, které umožňují jejich telefony nabíjet až neuvěřitelnými rychlostmi, jako je 100, 150 nebo 200 W. V praxi se takovéto telefony nabíjejí za pouhých několik málo desítek minut či ještě kratší dobu. Tyto proprietární standardy fungují dobře, protože výrobci mohou řídit proud a napětí baterie pro optimálnější nabíjení.

Vysoké nabíjecí rychlosti dosažené těmito standardy jsou sice skvělé, mají však několik nevýhod. Tou první je přehřívání, což často vyžaduje snížení nabíjecího výkonu a objemná chladicí řešení. Jak ukázaly některé testy, vysoký nabíjecí výkon se při nabíjení udrží jen po krátkou dobu (třeba jen několik málo minut), takže sliby o 100W+ nabíjení je třeba brát s rezervou. Dále vysoký nabíjecí výkon více zatěžuje baterii, což se týká i dražších článků. Není náhodou, že Xiaomi či Realme nyní své nejrychlejší možnosti nabíjení uzamykají za nabídky nastavení, a uživatelům tak z krabičky poskytují mnohem konzervativnější nabíjecí doby.

Nevýhodou je také to, že se často „zaseknete“ u nabíječky a příslušenství specifického pro danou značku. Zkuste nabíjet telefony, jako je OnePlus 11, pomocí nabíječky s technologií USB PD a nabíjecí časy se propadnou téměř ke dvěma hodinám.

Jak rychlé nabíjení „udělat“ správně? Řešení už existuje

Ideální řešení rychlého nabíjení leží uprostřed a má podobu univerzálního standardu, který podporuje jemné ovládání výkonu pro optimální nabíjení. Toto řešení již navíc existuje a má název USB Power Delivery PPS. Představeno bylo už v roce 2017 a umožňuje stejnou konfiguraci napájení v reálném čase jako proprietární nabíjecí standardy. Bohužel se neujalo tak, jak by mělo. Pravděpodobně proto, že konzervativní značky stále nechtějí riskovat vyšší úrovně výkonu. Dalším důvodem může být to, že značky nechtějí přijít o proprietární doprodeje na konkurenčním trhu s levným USB nabíjením.

Nový protokol nicméně některé značky přijaly za svůj a svým zákazníkům poskytují to nejlepší z obou světů. Jednou z nich je Asus, jehož nižší modely Zenfone se nabíjejí rychlostí 30 W, zatímco telefony řady ROG Phone podporují 65W nabíjení. Například model ROG 7 Ultimate s baterií o kapacitě 6000 mAh se z nuly na sto dobije zhruba za 40 minut a navíc má garantovanou plnou kompatibilitu s nabíjecím příslušenstvím třetích stran. Můžeme tak doufat, že Samsung jednou ze své konzervativní ulity vyjde a tohoto standardu se „chytne“.

Dnes nejčtenější

.