Odpověď na otázku, zda děti mohou být na internetu – a pokud ano, od jakého věku, je neuvěřitelně složitá. V tomto směru bude vždy záležet na konkrétním dítěti a na tom, k čemu vlastně internet používá. Bylo by naivní si myslet, že dnešním dětem postačí jedna hodina internetu denně, během které si vyřídí vše potřebné.
Děti v dnešní době používají internet ke sledování oblíbených videí, komunikaci s druhými, ale řada z nich je zároveň také velmi aktivní na sociálních sítích včetně TikToku nebo Instagramu. Pro mnohé děti je lákavá také virtuální realita. Společnost Meta, z jejíž dílny vzešel VR headset Quest, si nedávno nechala vypracovat studii, podle jejíchž výsledků je pro desetileté děti naprosto bezpečné, aby Quest používaly několik hodin denně. Redaktor serveru AndroidCentral Jerry Hildenbrand ale upozorňuje na to, že zatímco používání internetu dětmi nemusí být za specifických podmínek problematické, trávení několika hodin v prostředí virtuální reality problematické rozhodně je.
Hildenbrand správně poukazuje na to, že děti před internetem není možné – ani příliš rozumné – zcela ochránit, pouze v tomto směru neexistuje univerzální řešení. Dokud máte relativně malé ratolesti, které používají tablety, chytré telefony nebo počítače v prostředí domova pod vaším dohledem, je celá situace mnohem snazší. Problémy mohou nastat ve chvíli, kdy děti začnou nosit svá chytrá zařízení do školy. Řada výrobců chytrých zařízení vám stejně jako provozovatelé nejrůznějších sociálních sítí, služeb a aplikací vždy řeknou, že nabízí spolehlivou rodičovskou kontrolu. Tu ale není příliš těžké obejít, alespoň částečně nebo dočasně.
Hildebrand ve svém článku upozorňuje také na to, že v případě používání virtuální reality dítětem nastává problém v tom, že rodič nemá tušení, co se v danou chvíli uvnitř headsetu odehrává. V případě Quest lze samozřejmě propojit účet dítěte s rodičovským účtem a zablokovat přístup do Meta Horizon Worlds, to ale nestačí. Řada sociálních sítí a dalších služeb neumožňuje využívání dětmi mladšími 13 let, přičemž v mnoha případech je i tento věk příliš nízký. Problémem mohou být rodiče, kteří z neznalosti nebo pohodlnosti povolí dětem na internetu více, než je zdrávo.
„/]
Problém ale podle Hildebranda spočívá i v některých společnostech včetně Mety, které se snaží rodiče (a potažmo děti) přesvědčit o tom, že používání jejich produktů je vlastně bezpečné, a snižují příslušnou věkovou hranici. „Jste společnost s miliardovými příjmy, která pomohla v šíření spotřebitelské VR. Zkuste to udělat lépe,“ vyzývá Hildebrand v závěru Metu, která podle něj neposkytuje rodičům dostatečnou kontrolu nad tím, jakým způsobem děti využívají její virtuální realitu.