Mnozí z nás mají ještě v paměti kauzu z letošního léta, kdy byl šéf společnosti Astronomer Andy Byron nachytán na koncertě Coldplay se svou milenkou Kristin Cabot. A teď světovými médii hýbe podobný případ, který je ale ještě peprnější – má totiž nádech pokusu o špionáž, což připomíná béčkové televizní thrillery. Hlavní roli v něm přitom hraje zakladatel a výkonný ředitel společnosti NVIDIA.
Jensen Huang vede jednu z nejvýznamnějších technologických firem světa a v posledních měsících se těší velké úctě díky dominantnímu postavení NVIDIA v oblasti výroby AI čipů. Současný skandál, kdy byl nachytán se svou milenkou, přitom překračuje rámec jeho osobního života. Záhy se totiž podle zjištění deníku The New York Times ukázalo, že žena by mohla být špionkou z Číny.
NVIDIA je jednou z největších firem světa, proslula svými grafickými kartami a čipy řady GeForce, vyvíjí systémy pro automobilový průmysl a robotiku a v současnosti je lídrem v oblasti AI čipů. Což je jeden z nejzásadnějších segmentů dneška ovlivňující životy každého z nás. A proto může být pro konkurenci velmi cenné získat interní informace. A jak jinak to udělat než prostřednictvím atraktivní ženy?
Mohlo by vás zajímat
Boj o americké čipy
Zní mi to skoro jako špatný vtip, ale Jensen Huang už se přiznal, že byl své manželce nevěrný. A k jeho smůle se o jeho milenecký poměr zajímají také americké tajné služby, které se netají podezřením, že podnikatelka Alice Huang Le je čínskou špionkou. Napojena přitom má být přímo na tamní Ministerstvo státní bezpečnosti a s Huangem prý udržovala vztah několik let. Objevovali se spolu i na veřejnosti a oficiálním vysvětlením bylo, že jde o obchodní schůzky.
Fotogalerie
Mělo by to přitom logiku, protože vztahy USA a Číny jsou velmi napjaté a NVIDIA tam své produkty kvůli nastaveným sankcím nesmí oficiálně dodávat. Přesto už bylo mnohokrát prokázáno, že nejen tyto čipy se do země dostávají prostřednictvím nastrčených firem. Právě o to se měla špionka starat. Zároveň panuje podezření, že mohla ovlivňovat rozhodování svého milence, který pod jejím vlivem následně lobboval u americké vlády i prezidenta Donalda Trumpa za povolenky k prodeji výkonnějších procesorů do Číny.
Kauza je tedy velmi pikantní a jedná se o velké sousto především pro bulvární média. Starosti navíc přidělá americké administrativě a je otázka, na co ještě tajné služby přijdou. Běžného uživatele z USA, Evropy nebo Afriky ale až tak zajímat nemusí, protože reálný vliv na ceny nebo dostupnost čipů a grafických procesorů nemá. Já osobně ji sleduji s lehkým úsměškem a říkám si, jestli skutečně stačí krásná žena, aby i ten nejobezřetnější muž najednou ztratil zábrany.
