Komerční sdělení: U dlouhodobého investování hraje čas zásadní roli. Právě díky němu se může naplno projevit efekt složeného úročení, kdy výnosy postupně generují další výnosy. Tento princip ale nepracuje pouze ve prospěch investora. Stejně výrazně dokáže v čase zvýraznit i dopad poplatků, které se na začátku mohou zdát jako drobný detail.
Velmi názorně to ukazuje hypotetický příklad společnosti Berkshire Hathaway. Pokud by investor v roce 1965 vložil jeden dolar do indexu S&P 500, jeho hodnota by dnes podle analýzy AQR Capital Management dosahovala přibližně 300 dolarů. To odpovídá průměrnému ročnímu výnosu 10,3 %. V případě akcií Berkshire Hathaway by byl výsledek nesrovnatelně vyšší. Díky průměrnému ročnímu zhodnocení kolem 20,2 % by se jeden dolar proměnil přibližně ve 42 000 dolarů.
Zdroj: AQR Capital Management
Do výsledku však výrazně promlouvají náklady. Kdybychom na uvedený příklad aplikovali poplatkový model typický pro americké hedge fondy, tedy 2 % ročně z objemu spravovaných prostředků a 20 % z dosaženého zisku, konečná hodnota investice by byla podstatně nižší. Průměrné roční zhodnocení by kleslo přibližně na 15,6 % a z původního jednoho dolaru by se nestalo 42 000 dolarů, ale zhruba 4 500 dolarů. Rozdíl ukazuje, jak zásadní může být vliv poplatků v dlouhém časovém horizontu.
I dvě procenta mohou znamenat miliony
Příklad s Berkshire Hathaway je pochopitelně extrémní. Většina investorů nemůže dlouhodobě počítat s tím, že bude dosahovat dvojnásobného výnosu oproti celému trhu. Pro běžnější představu proto stačí porovnat dvě investice, které se liší pouze výší průběžných nákladů.
Představme si investora, který každý měsíc investuje 300 eur, tedy přibližně 7 500 korun. Jeho investice před započtením poplatků dlouhodobě dosahuje průměrného výnosu 10 % ročně. Pokud by investoval nízkonákladově a celý výnos zůstal investorovi, po 30 letech by hodnota portfolia dosáhla přibližně 678 000 eur, tedy zhruba 17 milionů korun.
Jiný výsledek by nastal, pokud by stejný investor platil průběžný poplatek 2 % ročně. Výsledný výnos by se snížil na 8 % a hodnota portfolia by po 30 letech činila pouze přibližně 447 000 eur, tedy asi 11,2 milionu korun. Rozdíl přesahuje 230 000 eur. Při prodloužení horizontu na 40 let by byl rozdíl ještě výraznější. První investor by měl přibližně 1,9 milionu eur, druhý kolem 1,05 milionu eur. Rozdíl by tak přesáhl 850 000 eur, tedy více než 21 milionů korun.
Čím delší horizont, tím větší význam mají náklady
Podobně funguje tento princip také u jednorázové investice. Pokud by například dvacetiletý investor vložil 100 000 eur, tedy přibližně 2,5 milionu korun, a nechal peníze dlouhodobě pracovat, při průměrném ročním výnosu 10 % by po 30 letech dosáhl přibližně na 2 miliony eur. V korunách jde zhruba o 50 milionů.
Pokud by ale kvůli poplatkům jeho výsledný výnos činil pouze 8 % ročně, hodnota investice by po 30 letech dosáhla přibližně 1,1 milionu eur, tedy asi 27,5 milionu korun. Ještě výraznější rozdíl by byl patrný po 35 letech. Při výnosu 10 % by investice vzrostla zhruba na 3,3 milionu eur, zatímco při 8 % pouze na 1,6 milionu eur. Rozdíl by tak činil přibližně 1,7 milionu eur, tedy více než 40 milionů korun.
Uvedené výpočty jsou pouze hypotetické a skutečné výnosy na finančních trzích nejsou garantované. Přesto velmi dobře ukazují, proč by dlouhodobí investoři neměli sledovat jen očekávaný výnos a riziko, ale také celkovou nákladovost investice. Čím delší je horizont, tím více se i malé rozdíly v poplatcích promítají do konečného výsledku. To, co na začátku působí jako zanedbatelný rozdíl, může po několika desetiletích znamenat miliony korun.
Chcete se na dopad poplatků podívat podrobněji? Ve videu od XTB najdete konkrétní příklady, které ukazují, jak mohou i zdánlivě malé poplatky ovlivnit hodnotu investice v dlouhodobém horizontu.
Investování je rizikové. Investujte zodpovědně.
