Zapnete navigaci, zadáte cíl a vyrazíte. Waze vás upozorní na dopravní zácpy, nehody, policejní hlídky a najde nejrychlejší cestu. Za pohodlnou navigací se ale skrýá obrovské množství dat o pohybu uživatelů. A právě původ jedné z nejpopulárnějších navigací světa nyní na sociálních sítích vyvolává kontroverze.
Waze vznikl v Izraeli a dodnes funguje prostřednictvím společnosti Waze Mobile Limited. V roce 2013 jej však za více než miliardu dolarů koupil Google. Spojovat proto dnešní Waze přímo s izraelskou vládou nebo zpravodajskými službami by bylo zavádějící. Existuje však několik skutečností, kvůli kterým se otázky kolem soukromí uživatelů nedají jednoduše smést ze stolu.
Waze o vašem pohybu ví překvapivě mnoho
Samotné zásady ochrany soukromí Waze potvrzují, že služba může pracovat s informacemi o poloze a trase uživatele. Data přitom mohou být spojena s účtem nebo unikátním identifikátorem vytvořeným společností Waze.
Aplikace potřebuje informace o poloze především proto, aby mohla správně fungovat. Právě díky obrovskému množství dat od řidičů dokáže poznat dopravní zácpu, vypočítat rychlejší trasu nebo upozornit ostatní uživatele na problémy na silnici.
Současně to ale znamená, že provozovatel navigace pracuje s jedním z nejcitlivějších druhů osobních údajů vůbec. Z informací o pohybu lze teoreticky zjistit, kde člověk bydlí, kde pracuje, jak často navštěvuje konkrétní místa nebo jaké má každodenní návyky.
Do příběhu vstupuje tajná jednotka 8200
Kontroverzi na sociálních sítích zesiluje skutečnost, že jeden ze spoluzakladatelů Waze, Uri Levine, v minulosti sloužil v izraelské armádní zpravodajské jednotce 8200. Ta bývá kvůli svému zaměření na elektronické zpravodajství a kybernetické operace přirovnávána k americké NSA.
Samotná vojenská minulost zakladatele samozřejmě není důkazem, že Waze předává data izraelským zpravodajským službám. Pro takové tvrzení neexistují veřejně dostupné důkazy. Problém je v tom, že Unit 8200 se v posledních letech dostala do centra několika mimořádně vážných kauz spojených s masovým sledováním.
Miliony odposlechnutých hovorů skončily na serverech Microsoftu
V roce 2025 odhalilo rozsáhlé vyšetřování deníku The Guardian a dalších médií, že Unit 8200 využívala cloudovou infrastrukturu Microsoft Azure k ukládání obrovského množství odposlechnutých telefonních hovorů Palestinců z Gazy a Západního břehu. Rozsah systému byl natolik obrovský, že podle zdrojů dokázal zpracovávat až milion hovorů za hodinu. Na serverech Microsoftu měly být uloženy tisíce terabajtů zachycené komunikace.
Kauza měla nakonec konkrétní následky. Microsoft po vlastním vyšetřování omezil izraelské vojenské jednotce přístup k části cloudových a AI služeb. Společnost uvedla, že její technologie nesmějí být používány k masovému sledování civilního obyvatelstva.
Znamená to, že Waze špehuje své uživatele?
Ne. Alespoň pro takové tvrzení v současnosti neexistují důkazy. Na internetu se začaly šířit příspěvky, které spojují izraelský původ Waze, minulost jeho spoluzakladatele a aktivity Unit 8200 do jednoho příběhu. Takové spojení je však potřeba brát s velkou rezervou.
Waze tvrdí, že dodržuje pravidla ochrany osobních údajů a ve svých podmínkách popisuje, jaká data shromažďuje a k čemu je používá. Neexistuje veřejný důkaz, že by databáze pohybu uživatelů Waze byla předávána Unit 8200 nebo využívána izraelskou armádou.
Celý případ ale připomíná mnohem větší problém moderních technologií. Navigace, sociální sítě, chytré telefony a další aplikace dnes shromažďují obrovské množství informací o našich životech. Často jde o data, ze kterých lze zjistit nejen to, kdo jsme, ale také kde bydlíme, kam jezdíme a s kým se setkáváme.
Waze tak možná není tajným nástrojem izraelských zpravodajských služeb, jak tvrdí některé příspěvky na internetu. Je ale další připomínkou toho, jak neuvěřitelné množství informací o svém každodenním životě dobrovolně odevzdáváme technologickým společnostem výměnou za pohodlí.
