Každé ráno vypnete budík, zkontrolujete zprávy, projedete sociální sítě a cestou do práce se necháte vést navigací. Pro většinu z nás je chytrý telefon tou nejintimnější věcí, kterou vlastníme. Svěřujeme mu svá tajemství, fotografie, polohu i finance. Jenže za nablýskanými logy a přátelským uživatelským prostředím se skrývá mašinérie, která z našich životů ždímá maximum dat. Zatímco my vidíme pohodlí, technologičtí giganti a tajné služby vidí digitální zlato. Zde je sedm zásadních případů, kdy masky padly a ukázala se krutá realita moderního sledování.
1. TikTok: Datový tunel přímo do Číny?
Aplikace, která pobláznila svět svými krátkými videi, je dlouhodobě pod palbou kritiky západních vlád. Nejde přitom jen o paranoidní teorie. Interní dokumenty, které unikly v roce 2022, jasně prokázaly, že zaměstnanci mateřské společnosti ByteDance v Číně měli opakovaně přístup k osobním datům více než 170 milionů amerických uživatelů. Přestože vedení firmy tvrdilo, že data jsou v bezpečí na serverech v USA, realita byla jiná. Čínské zákony navíc tamním firmám ukládají povinnost sdílet data se státem, pokud o to požádá.
2. Facebook: Miliardový byznys s lidskou psychikou
Pokud jde o skandály se soukromím, Facebook (Meta) drží smutný rekord. Vše vyvrcholilo kauzou Cambridge Analytica, kdy tato analytická společnost bez souhlasu uživatelů vytěžila data z 87 milionů profilů. Tato data pak posloužila k přesně cíleným politickým kampaním, které ovlivnily prezidentské volby v USA i hlasování o Brexitu. Federální obchodní komise (FTC) následně udělila Facebooku historickou pokutu ve výši 5 miliard dolarů. Ukázalo se, že na síti nejsme zákazníky, ale samotným produktem.
3. Pegasus: Spyware, před kterým neutečete
Pegasus od izraelské společnosti NSO Group není běžná aplikace, kterou si stáhnete z Google Play, ale kybernetická zbraň prodávaná vládám. Dokáže infikovat telefon bez jakékoli interakce uživatele – stačí vám poslat zprávu nebo zavolat, a i když hovor nepřijmete, virus je uvnitř. Pegasus pak dokáže číst zašifrované zprávy, sledovat polohu a na dálku zapnout kameru i mikrofon. Podle vyšetřování byl tento systém zneužit ke sledování více než 50 000 aktivistů, novinářů a politiků, včetně okruhu kolem zavražděného saúdskoarabského žurnalisty Džamála Chášukdžího.
4. WhatsApp: Mýtus o stoprocentním bezpečí
WhatsApp se pyšní takzvaným end-to-end šifrováním, což znamená, že zprávy by měl přečíst jen odesílatel a příjemce. Jenže aplikace je jen tak bezpečná, jak bezpečný je kód kolem ní. V roce 2019 byla objevena kritická chyba, kdy stačil jeden zmeškaný hovor přes WhatsApp k tomu, aby útočníci do telefonu nainstalovali výše zmíněný spyware Pegasus. Celkem takto bylo napadeno přes 1 400 telefonů, což vedlo k masivním soudním sporům mezi technologickými firmami a tvůrci spywaru.
5. Google: Stopař, kterého neodstřihnete
Myslíte si, že když v nastavení telefonu vypnete „Historii polohy“, Google neví, kde jste? Omyl. Vyšetřování ukázalo, že Google sledoval polohu miliard uživatelů dál pomocí jiných služeb, jako jsou Mapy, vyhledávání nebo aktualizace počasí. V roce 2023 musel technologický gigant zaplatit pokutu 93 milionů dolarů v Kalifornii a stovky milionů v dalších státech za to, že uživatele záměrně uváděl v omyl. Google zkrátka sbírá data z každého vašeho kliknutí na všech svých platformách.
6. Zoom: Falešný pocit bezpečí během pandemie
Když se svět během covidu přesunul na domácí lhoty, Zoom se stal ze dne na den globálním hitem. Firma lákala korporáty i školy na „dokonalé end-to-end šifrování“. Jak se ale brzy ukázalo, šlo o lež. Zoom data nešifroval tak, jak tvrdil, a navíc tajně posílal data o uživatelích Facebooku, a to i lidem, kteří vůbec facebookový účet neměli. Některé videohovory byly dokonce trasovány přes servery v Číně, což donutilo řadu vládních institucí aplikaci okamžitě zakázat.
7. Clearview AI: Konec anonymity na ulici
Clearview AI představuje noční můru pro lidskou svobodu. Tato společnost bez jakéhokoli povolení stáhla z internetu (z Facebooku, YouTube, Instagramu atd.) více než 30 miliard fotografií běžných lidí a vytvořila z nich gigantickou databázi pro rozpoznávání obličejů. Tuto technologii pak prodala tisícům policejních sborů po celém světě. Stačí, aby vás někdo vyfotil na ulici, a systém okamžitě najde vaše jméno, adresu a profily. Kvůli masivnímu porušení práv už byla tato služba zakázána ve Velké Británii, Francii či Austrálii.
