Když v roce 1994 vstoupila společnost Sony do tehdy nekompromisní války konzolí, málokdo věřil, že nováček v podobě PlayStation dokáže sesadit z trůnu giganty jako Nintendo nebo Sega. Sázka na 32bitovou architekturu a revoluční 3D grafiku však vyšla dokonale. Úspěch navíc doprovázela vizuální identita, která se nesmazatelně zapsala do popkultury.
Cesta k finálnímu logu od Manabua Sakamota a ikonickým symbolům na ovladači od Teiyua Gota byla ale plná interních bitev, zamítnutých experimentů a kulturních nedorozumění.
Válka o logo PlayStation
Uvedení první generace konzole PlayStation vyžadovalo odvážný designový jazyk. Sony opouštělo éru pixel-artu a 2D plochých her, což muselo být zřejmé na první pohled ještě před zapnutím samotného hardwaru. Vizuální identity se ujal zkušený japonský grafik Manabu Sakamoto, mimo jiné autor pozdějšího brandingu prémiových notebooků VAIO.
Sakamoto se nespokojil s prvním dobrým nápadem. Než vedení společnosti schválilo finální verzi, vytvořil více než 20 radikálně odlišných konceptů. Zamítnuté rané návrhy ukazují fascinující vizuální směry – od divokých devadesátkových barevných struktur až po minimalistické tvary, které spíše připomínaly technické laboratoře než herní zařízení.
Mohlo by vás zajímat
Vítězný koncept vsadil na genialitu prostorového vnímání. Sakamoto zkombinoval vertikální, vzpřímené písmeno „P“ s horizontálně položeným, vrstveným písmenem „S“. Barvy loga PlayStation navíc mají jasný psychologický význam:
- Červená (P): Vášeň, dravost a herní energie.
- Žlutá (S): Radost, optimismus a štěstí z objevování.
- Zelená (S): Technologická dokonalost a dominance.
- Modrá (S): Elegance, spolehlivost a trpělivost při vývoji.
Vzpoura při tvorbě tlačítek
Zatímco Sakamoto ladil korporátní identitu, designér Teiyu Goto dostal za úkol navrhnout samotné rozhraní mezi člověkem a strojem – gamepad. V roce 1994 bylo průmyslovým standardem označovat akční tlačítka písmeny abecedy nebo prostými barvami, což úspěšně aplikovalo Nintendo i Sega. Goto se však rozhodl vytvořit univerzální vizuální jazyk nezávislý na jazykových bariérách.
Vedení Sony bylo k jeho konceptu čtyř geometrických tvarů extrémně skeptické. Management tvrdě tlačil na to, aby se design přizpůsobil tehdy nejpopulárnějšímu ovladači pro Super Nintendo (SNES). Goto musel svou vizi s ikonickými madly a specifickými symboly obhájit přímo před tehdejším nejvyšším šéfem (CEO) Sony, Norio Ohgou, který nakonec inovativní přístup podpořil.
Fotogalerie
Skrytý význam ikonických tlačítek PlayStation:
- ▲ Zelený trojúhelník (Viewpoint / Perspektiva): Představuje lidskou hlavu, směr pohledu nebo úhel kamery. Původním záměrem bylo toto tlačítko dedikovat výhradně pro změnu herní perspektivy, rozhlížení v 3D prostoru nebo vyvolání mapy.
- ■ Růžový čtverec (Paper / Dokument): Symbolizuje list papíru. Goto jej navrhl jako univerzální prvek pro otevírání herních menu, systémových dokumentů, inventáře postav nebo nastavení hry.
- ● Červené kolečko (Maru): V japonské kultuře a znakovém systému představuje symbol maru jasný souhlas, správnost nebo ekvivalent našeho zaškrtnutí. Mělo sloužit výhradně pro potvrzení volby.
- ✖ Modrý křížek (Batsu): Symbol batsu v Japonsku značí chybu, zápor, nesouhlas či zákaz. Logicky byl tedy navržen pro zrušení akce nebo návrat v uživatelském rozhraní zpět.
Kulturní střet východu a západu
Když PlayStation v roce 1995 expandoval na americký a evropský trh, narazil promyšlený japonský koncept na hluboké sociokulturní nepochopení. Západní publikum totiž vnímá křížek (X) zcela opačně než obyvatelé asijského kontinentu.
Pro evropského či amerického hráče představuje křížek v dotazníku či formuláři potvrzení (tzv. „check-box“). Navíc ergonomická pozice spodního tlačítka na ovladači historicky odpovídala primárnímu potvrzovacímu tlačítku na konkurenčních platformách. Západní vývojáři proto bez konzultace s Tokiem funkcionalitu tlačítek Křížek a Kolečko prohodili.
Tento schizofrenní stav, kdy v japonských verzích her znamenalo Kolečko „Vpřed“ a na Západě „Zpět“, přetrvával v herním průmyslu neuvěřitelných 26 let. K definitivnímu sjednocení na globální standard (tedy Křížek jako univerzální potvrzení) se společnost Sony odhodlala až s příchodem generace PlayStation 5, čímž definitivně uzavřela jednu fascinující kapitolu o střetu kultur v digitálním věku.
Tak to je hustý..o těch symbolech na tlačítkách jsem to netušil.. dobrá informace.