Když se řekne Google, většina lidí si představí vyhledávač, Android nebo umělou inteligenci. Jen málokdo ale ví, že firma už téměř deset let pracuje také na boji proti jedněm z nejnebezpečnějších tvorů planety – komárům. Nyní se její projekt dostává do centra pozornosti, protože žádá americkou Agenturu pro ochranu životního prostředí (EPA) o povolení vypustit v Kalifornii a na Floridě až 32 milionů speciálně upravených komárů během následujících dvou let. Některé zdroje uvádějí celkově až 64 milionů jedinců za celé období projektu. Na první pohled to zní jako začátek katastrofického filmu. Ve skutečnosti jde o biologickou technologii, která by mohla výrazně snížit počet komárů přenášejících nebezpečné nemoci.
Komáři, kteří nekoušou
Klíčové je pochopit jednu věc. Google nechce vypouštět běžné komáry. V rámci projektu Debug, který spadá pod společnost Verily ze skupiny Alphabet, mají být do přírody vypouštěni pouze samci komárů infikovaní bakterií Wolbachia. A právě samci jsou pro člověka neškodní, protože nekoušou a neživí se krví. Když se takový samec spáří s divokou samicí, vajíčka se nevylíhnou. Každá další generace komárů je proto menší a populace se postupně zmenšuje bez použití chemických insekticidů. EPA tuto technologii popisuje jako jednu z nejslibnějších metod biologické kontroly komárů současnosti. Nejde přitom jen o biologii. Google nasadil umělou inteligenci, počítačové vidění a robotické systémy, které dokážou ve velkém měřítku chovat komáry, rozlišovat samce od samic a následně je automaticky vypouštět do přírody. Bez těchto technologií by podobný projekt nebylo možné realizovat v potřebném rozsahu. Právě schopnost produkovat miliony komárů týdně je důvodem, proč se projekt dostal z laboratorních testů do reálného světa.
Funguje to? Výsledky jsou překvapivě dobré
Nejde o experiment, který by se testoval poprvé. Google a jeho partneři podobné programy provozují už několik let v různých částech světa. Největší úspěch zaznamenal projekt v Singapuru, kde spolupracuje s tamní Národní agenturou pro životní prostředí. Tamní data ukazují snížení populace komárů Aedes aegypti o 80 až 90 procent a pokles případů horečky dengue o více než 70 procent. V některých lokalitách byla rizika nákazy dokonce o 77 procent nižší než před zahájením programu. Podobné výsledky hlásí i další organizace využívající bakterii Wolbachia. Například World Mosquito Program uvádí až 93% pokles výskytu dengue v některých oblastech Austrálie a dlouhodobé potlačení šíření nemocí přenášených komáry.
Komáři patří mezi nejnebezpečnější živočichy na světě. Každoročně přenášejí nemoci jako dengue, Zika, chikungunya, žlutá zimnice nebo virus západonilské horečky. Jen dengue podle odhadů nakazí stovky milionů lidí ročně. Klimatické změny navíc způsobují, že se komáři šíří do oblastí, kde se dříve nevyskytovali. Odborníci proto hledají alternativy k masivnímu používání pesticidů, které mohou mít negativní dopady na životní prostředí.
EPA zatím nic neschválila
Internetem se v posledních dnech šíří tvrzení, že americké úřady už vypouštění geneticky upravených komárů povolily. To ale není pravda. EPA minulý týden vydala oficiální vyjádření, podle kterého nejsou v současnosti v USA schváleny žádné nové projekty vypouštění geneticky modifikovaných komárů. Žádost Googlu je stále ve fázi posuzování a úřad shromažďuje připomínky veřejnosti. Konečné rozhodnutí zatím nepadlo. Zachránce lidstva nebo nebezpečný experiment? Právě zde se názory rozcházejí. Zastánci tvrdí, že jde o elegantní a ekologické řešení, které může výrazně omezit šíření smrtelných nemocí bez použití chemie. Kritici naopak upozorňují, že dlouhodobé ekologické dopady masivního potlačení populací komárů nemusí být ještě plně známé. Jedno je ale jisté. Pokud EPA projekt schválí, půjde o jeden z největších biologických experimentů svého druhu v historii Spojených států. A také o další důkaz, že Google už dávno není jen internetová firma, ale společnost, která se snaží řešit i problémy veřejného zdraví.
