Haptická odezva v našich zařízeních se dlouho omezovala na prosté vibrace upozorňující na příchozí hovor nebo zprávu. Podle aktuálních výzkumů a analýz se však nacházíme na prahu revoluce, kdy by se haptika mohla transformovat v plnohodnotný komunikační jazyk. Tento koncept naznačuje, že budoucí interakce s technologií bude probíhat skrze emoce a hmatové vjemy, nikoliv jen skrze obrazovku.
Základem této vize je práce Yulie Sion z Tallinské univerzity, která zavádí pojem „tactons“ (taktilní ikony). Jedná se o komplexní, nevizuální zprávy, které interpretujeme hmatem. Podobně jako emotikony vizuálně doplňují text, tactony by mohly přenášet nuance, které jsou dnes digitálně těžko zachytitelné.
Výzkum ukazuje, že lidé přirozeně odlišují různé vzorce vibrací. Zatímco nepravidelné a ostré impulsy evokují naléhavost, jemnější rytmy mohou působit uklidňujícím dojmem. Experimenty zahrnovaly i přenos vzpomínek do haptických vzorců. Cílem je umožnit například simulaci doteku blízké osoby nebo posílení zážitku z vyprávěného příběhu.
Fotogalerie
Jedním z hlavních přínosů „hmatového jazyka“ má být omezení času stráveného sledováním displejů. Pokud uživatel dokáže rozpoznat typ notifikace nebo naléhavost sdělení pouhým dotykem zařízení v kapse, zmírňuje to potřebu neustále kontrolovat telefon. Haptika by tak mohla pomáhat i s managementem úzkosti, kdy by zařízení v případě potřeby vysílalo uklidňující pulzy.
Technologické výzvy a hardware
Aby se tato vize stala realitou, současné vibrační motorky v telefonech nebudou stačit. Je potřeba pokročilejších aktuátorů, které dokážou generovat jemnější a rozmanitější škálu vjemů. Budoucnost ale nemusí patřit jen telefonům. Výzkum se zaměřuje i na integraci výkonných aktuátorů do vest nebo jiných kusů oblečení, které by dokázaly zprostředkovat taktilní vjemy na větší ploše těla. Základy již vidíme u zařízení jako Apple Watch nebo u ovladače Sony DualSense pro PlayStation 5, které využívají haptiku k dokreslení atmosféry a pocitu z virtuálního prostředí.
Mohlo by vás zajímat
Potřeba „výuky“ nového jazyka
Ačkoliv jsou některé haptické signály intuitivní (např. rychlé bušení značící nebezpečí), komplexnější zprávy budou vyžadovat určitý trénink. Uživatelé se budou muset naučit přiřazovat konkrétní „tactony“ k příslušným emocím či informacím, podobně jako se učíme významy nových gest nebo symbolů. Přechod od haptiky jako pouhého „upozornění“ k haptice jako „jazyku“ by ale mohl být dalším velkým krokem v tom, jak polidštit naši interakci s digitálním světem a učinit ji méně závislou na vizuálním smogu.
Mohlo by vás zajímat
Je fascinující sledovat, jak se kruh uzavírá. Technologie nás na desítky let uzavřely do světa plochých skel a pixelů, kde jsme v podstatě degradovali jeden z našich nejzákladnějších smyslů, tedy hmat, na pouhé „scrollování“. Koncept haptiky jako jazyka vrací do digitální komunikace fyzickou hloubku. Pokud by se podařilo standardizovat „tactony“ tak, aby byly stejně univerzální jako emoji, mohlo by to zásadně změnit náš vztah k digitálnímu šumu. Představa, že mi telefon v kapse dokáže předat pocit klidu nebo naléhavosti, aniž by mě nutil přerušit oční kontakt s člověkem, se kterým zrovna mluvím, je přesně tím druhem technologického pokroku, který nám paradoxně může pomoci být zase o něco víc lidmi.
