Zavřít reklamu

Hodinky Garmin i aplikace Connect se v průběhu vývoje stávají stále lepšími. Toto úsilí lze sledovat od jedné generace ke druhé, přičemž se společnost nebojí experimentovat s novými funkcemi a designem. Přesto však je také co zlepšovat. Od levných materiálů až po ne zcela přehledné uspořádání softwarových voleb. Zde je několik kroků, které bychom si přáli, aby Garmin na své cestě udělal.

Lepší materiály

Když Garmin u svých nejnovějších hodinek Forerunner přešel z MIP na AMOLED, přičemž se podařilo zachovat poměrně solidní výdrž baterie, učinila tak společnost své hodinky čitelnější a modernější. Přesto jsou oblasti, kde se nachází dostatek prostoru ke zlepšení. Týká se to především použitých materiálů, které by si ve srovnání bilance zpracování a ceny s konkurencí například v podobě Galaxy Watch5 Pro nebo Apple Watch Ultra, jež se mohou pochlubit titanovým pouzdrem či safírovým sklíčkem, zasloužily upgrade. I některé levnější hodinky často používají hliník, který vypadá mnohem lépe a může být odolnější než „plast“, který Garmin volí. Zdá se, že společnost považuje lepší materiály za spíše estetickou alternativu, o kterou většina jejích zákazníků zaměřených na fitness nestojí nebo za luxus pro kupce hodinek Fenix, které třeba mají alespoň titanovou lunetu.

Společnost Garmin by mohla u svých nových hodinek s AMOLED displejem po příkladu Forerunner 965 sáhnout alespoň ke sklu Gorilla Glass 3 DX, oproti Gorilla Glass 3, které se nachází u současných cenově dostupnějších modelů. To by zařízení umožnilo těžit z vylepšené antireflexní vrstvy na přímém slunečním světle. Obecně by jistě větší ochrana proti poškrábání a lepší materiály u hodinek střední třídy byly zákazníky vítány.

Čas na korunku?

Také dáváte při tréninku přednost jistotě stisknutí tlačítek před ne vždy spolehlivým přejetím po dotykovém displeji? Možná ano, ovšem pro každodenní procházení widgetů a nastavení to není zcela ideální. Narozdíl od relativně křehkých tlačítek by však komfortu ovládání mohla napomoci korunka, jež by zvláště u hodinek Garmin bez dotykového displeje, ale vlastně i těch jím vybavených, představovala příjemnou variantu řešení. Je známo, že někteří uživatelé korunky nemají v příliš velké oblibě, protože se mohou zarývat do kůže, ale hodinky Garmin obecně nepatří zrovna k nejtenčím, pročež k tomu stejně dochází. Proč tedy nedat přednost lepší navigaci?

Bezdrátové nabíjení Qi/MagSafe

Je otázkou, zda důvodem proč model Trend Garmin vybavil možností bezdrátového nabíjení, bylo jejich zaměření na „příležitostnější“ sportovce nebo jednoduše jen rozmístění hardwaru, jež ponechalo více prostoru pro interní nabíjecí cívku. Ať už je to jakkoli, vidět v budoucnu více hodinek, které by přijaly přístup duálního nabíjení, by bylo skvělé. Proprietární nabíjecí kabely jsou nepříjemnou nevýhodou u každé značky chytrých hodinek, pročež se problém netýká jen Garminu. Naopak stojí za ocenění, že jedna nabíječka společnosti obvykle funguje pro všechny její hodinky, což je něco, z čeho by si mohly vzít příklad i další značky jako Fitbit a Amazfit.

Specifickým problémem Garminu je citelnější zařezávání se do zápěstí jeho vyvýšených spodních senzorů než u jiných hodinek, na čemž má s největší pravděpodobností velký podíl právě potřeba místa pro fyzický nabíjecí port. Jeho odstraněním by bylo možné dosáhnout ploššího designu, jež by zároveň poskytl prostor pro lepší rozložení zmíněných zdravotních senzorů.

Větší flexibilita navrhovaných denních tréninků

V současnosti návrhy tréninků příliš prostoru pro modifikace nenabízejí. Jednou z těch užitečných, jež si o to vysloveně říkají, by byla možnost navrhovaný trénink pozastavit a pak před opětovným spuštěním mít k dispozici volbu úpravy jeho parametrů, namísto nutnosti vytváření vlastní varianty. Výrazně by to usnadnilo klasické situace, kdy se uživatel rozhodne daný den běžet 30 minut, ale zároveň ví, že zítra nebude mít prostor se aktivitě věnovat a chce tomu přizpůsobit svoji aktuální zátěž. Totéž platí pro poměrně častý scénář, kdy po zahájení tréninku člověk dojde k závěru, že navrhované tempo je s ohledem na to, jak se momentálně cítí, příliš pomalé nebo naopak rychlé. Pak má tedy na výběr brzdit se či spěchat, aby se vměstnal do představy návrhu, nechat se trápit každých 20 sekund bzučením na zápěstí s patřičným upozorněním nebo trénink úplně zrušit.

Také zobrazení navrhovaných tréninků v aplikaci Connect, nejen na hodinkách, by jistě většina uvítala, pročež by bylo možné nahlédnout do kalendáře a mít lepší přehled o doporučeních. Pro orientaci poskytují denní návrhy Garmin užitečné měřítko toho, kolik si algoritmus Firstbeat Analytics myslí, že je ideální daný den zvládnout, ale větší míra flexibility by rozhodně u nositelů hodinek přispěla k větší spokojenosti.

Výzvy na cifernících

Výzvy Garmin lze rozhodně počítat mezi povedené motivační nástroje nejen k prodlužování víkendových běhů nebo vyhledávání místních tras. Nedostatkem však je, že jsou omezeny na aplikaci Connect, kde se navíc občas nezobrazí upozornění, zda byla výzva dokončena.

Garmin challenges

Kdyby Garmin obdařil majitele hodinek widgetem a umožnil tak na nich zvýraznit konkrétní výzvu, aby si mohli zkontrolovat svůj pokrok, byl by to výborný začátek. A kdyby chtěl jít ještě o kousek dál, mohl by být na ciferníku viditelný procentuální pokrok nebo kumulativní počet kilometrů, kroků, metrů nebo minut.

Lepší údaje o VO2 Max

Také pokud jde o údaje VO2 Max, našlo by se několik aspektů tohoto ukazatele sportovní zdatnosti stojících za vylepšení. Nejprve by detailnější informace mohly být více na očích. Pro zobrazení menších pokroků v řádu desetin, je totiž v současnosti nutné se ponořit o několik submenu hlouběji.

Nebylo by špatné, kdyby se nabídka Garminu rozšířila také o řízený běžecký test jaký lze najít třeba u Polar Pacer Pro, s možností vynulovat své aktuální metriky oproti tomu, co si algoritmus Garminu myslí, že by měl uživatel dokázat. To by ocenili především běžci, kteří se k aktivitě vracejí po zranění a nechtějí týdny sledovat, že mají „slabší výkony“.

Jako třešničku na dortu si uživatelé zaslouží, aby se jim po tréninku dostalo shrnutí v širším kontextu, jež by zahrnoval informaci o deficitu zátěže a zda spočívá v anaerobních nebo aerobních bězích. Rozhodně by to byl skvělý způsob, jak správně nasměrovat ty, kteří neradi tráví čas procházením menu nebo sledováním doporučených běhů.

Inovativní žebříčky pro sebereflexi

Různé běžecké aplikace se zaměřují na soutěžení, vedou uživatele ke srovnávání sil s místními soupeři, ale hlavně k vítězstvím nad sebou samými. A právě to by mělo být něčím, na co by se aplikace Garmin Connect mohla lépe zaměřit, tedy detailnější sledování vlastního pokroku.

MTB_dynamics-category

V aplikaci jsou pohřbeny osobní běžecké rekordy pro několik typických závodních vzdáleností, jiné délky však vybrat nelze, pročež pro ně není k dispozici ani historie běhů. Na základě získaných dat, by aplikace Connect mohla nabídnout mnohem širší paletu statistických údajů a zasadit je do širšího časového rámce, což by poskytlo mnohem více prostoru pro sebereflexi a potřebná přizpůsobení.

Je toho dost

Rozsah možných inovací je samozřejmě mnohem širší, od eventuality sloučení aplikací Connect a Connect IQ, až k teoretizování nad uchýlením se k variantě Garmin s Wear OS. Nicméně každá platforma má svá pro a proti a ani Garmin není výjimkou.

physiological_measurements-category

Těmi nejzásadnějšími body, jež bychom rádi viděli jako ty určující budoucí směrování však jsou, zpřístupnění užitečných údajů Connect, aby nebyly ukryty více než 3 úrovně hluboko, lépe synchronizované funkce mezi hodinkami a aplikací a hlavně pokračování ve vylepšování odrážející snahu držet krok s konkurencí jak po konstrukční, tak i funkční stránce.

Hodinky Garmin koupíte zde

Dnes nejčtenější

.