Zavřít reklamu

V posledních letech zavedla EU rozsáhlé právní předpisy na ochranu osobních údajů a posílení práv jednotlivců. Patří mezi ně zákony jako známé GDPR, tedy General Data Protection Regulation, které od organizací vyžadují větší transparentnost, pokud jde o zpracováních dat jednotlivých uživatelů a vyšší úroveň kontroly toho, jak s nimi může být nakládáno. Unie se nijak neobává ani vymáhání, pročež se řada technologických gigantů dočkala za nedodržování těchto předpisů nemalých pokut. Proto svět bedlivě sleduje, jak EU pracuje na dokončení pravidel týkajících se přístupu k zařízením internetu věcí a poskytovatelům dat v Evropě i mimo ni.

Jedná se o legislativu European Data Act, jejímž cílem je poskytnout koncovým uživatelům v EU větší kontrolu nad daty generovanými při používání připojených zařízení, jak poznamenává agentura Reuters. Týká se především výrobců zařízení internetu věcí a držitelů dat, jako jsou orgány veřejného sektoru a poskytovatelé cloudových služeb. Zákon bude vyžadovat, aby tyto organizace poskytly vlastníkům nebo odběratelům lepší přístup k vlastním uživatelským datům.

Jak vysvětluje tisková zpráva Evropské komise, která zákon loni navrhla, zahrnuje to umožnění uživatelům přistupovat k údajům generovaným chytrými předměty, stroji a zařízeními a sdílet je s externími stranami, pokud se tak rozhodnou.

Zákon obsahuje některá velmi přísná nařízení o tom, jak mohou být údaje ze zařízení internetu věcí sdíleny s třetími stranami. Poskytovatelé cloudových služeb nemohou držet data jako rukojmí a musí zákazníkům pomoci přejít na jinou službu, pokud o to projeví zájem. Součástí je také zavedení některých minimálních požadovaných standardů pro technologii takzvaných blockchainových, „inteligentních smluv“.

Dohodu uvítal šéf průmyslu EU Thierry Breton, který ji označil za „milník v přetváření digitálního prostoru“, která na základě podmínek unie napomůže vytvoření „prosperující datové ekonomiky“ v evropském prostoru, jež považuje za inovativní a otevřenou.

Dnes nejčtenější

.