Mnoho lidí se při výběru mobilního telefonu orientuje vedle výkonu, displeje a třeba kapacity uložiště podle fotografické výbavy. Dnešní smartphony ji mají mnohdy na opravdu vysoké úrovni a co nemohou nabídnout ve fyzických parametrech často skvěle dohání softwarem.
My se dnes pokusíme odpovědět na otázky typu: Má počet megapixelů u chytrých telefonů význam nebo jak dojít k informovanému rozhodnutí při nákupu chytrého telefonu, pokud jde o možnosti focení?
Záleží na megapixelech?
Je třeba říci, že mnoho výrobců telefonů marketingově sází právě na tuto hodnotu. Je ovšem počet megapixelů, tím jediným ukazatelem, podle kterého posuzovat fotografické možnosti aparátu v našich zařízeních?
Odpověď zní nikoli, počet megapixelů není jediným činitelem, který je dobré při nákupu telefonu zohlednit. I když je rozhodně důležitý, výslednou kvalitu snímků ovlivňují i další faktory a součásti, ze kterých se fotoaparát skládá. V konečném důsledku jde o souhru hardwaru, softwaru, ale samozřejmě i vašich osobních preferencí.
Clona
Mluvíme-li o fotografii, je tou nejdůležitější veličinou světlo. Profesionální fotoaparáty využívají k regulování množství světla, které přijímají, především clonu, která představuje velikost otvoru objektivu, i když na množství pronikajícího světla má vliv také expoziční čas nebo nastavení citlivosti ISO. Luxusem v podobě nastavitelné clony však většina chytrých telefonů nedisponuje, i když se najdou výjimky. Samsung například před několika lety vydal několik vlajkových telefonů s proměnlivou clonou a Huawei má v současné době v nabídce model Mate 50, který je také takto vybaven. Ve valné většině případů však výrobci nechtějí přijít o množství prostoru zařízení, ani nadměrně utrácet, aby clonu do svých telefonů umístili. Optických efektů, které s využitím clony souvisejí, lze totiž docela obstojně dosáhnout softwarovou cestou. To ovšem neznamená, že bychom tento parametr měli zcela ignorovat. Obecně totiž platí, že čím větší clona, s tím větším množstvím světla bude moci snímač fotoaparátu pracovat, což je žádoucí. Clona se měří v clonových číslech, přičemž menší číslo rovná se větší otvor.
Ohnisková vzdálenost a objektiv
Dalším důležitým faktorem je ohnisková vzdálenost. K jejímu porozumění je nejlepší se opět podívat na řešení u tradičního fotoaparátu. Zde světlo prochází objektivem, kde je zaostřeno do určitého bodu a poté je zachyceno snímačem. Ohnisková vzdálenost, měřená v milimetrech, tedy představuje distanci mezi snímačem a místem, kde se světlo sbíhá. Čím je nižší, tím širší je úhel záběru a naopak čím vyšší je ohnisková vzdálenost, tím užší je zorný úhel.
Ohnisková vzdálenost fotoaparátu chytrého telefonu je přibližně 4 mm, ale toto číslo z fotografického hlediska prakticky nemá význam. Místo toho se tento údaj udává v ekvivalentu 35 mm, což odpovídá hodnotě, které by bylo zapotřebí k dosažení stejného úhlu záběru na full-frame fotoaparátu.
Vyšší nebo nižší číslo nemusí být nutně lepší nebo horší, ale většina dnešních smartphonů má alespoň jeden širokoúhlý fotoaparát s krátkou ohniskovou vzdáleností, protože uživatelé chtějí na svých snímcích zachytit co možná nejširší scénu. Tuto vlastnost oceníte třeba i při vlogování. Objektivem s širokým úhlem záběru zachytíte větší prostor a nebudete muset často sahat k příslušenství, jako jsou selfie tyče, nejrůznější držáky a podobně.
Zásadní význam pro ohniskovou vzdálenost fotoaparátu má objektiv. Ten se skládá z několika elementů a ochranné čočky, přičemž jeho úkolem je ohýbat a zaostřovat světlo na obrazový snímač.
Zde nastává problém vyplývající ze skutečnosti, že různé světlo barevného spektra se ohýbá různými způsoby, protože má odlišnou vlnovou délku. Výsledkem toho jsou nejrůznější typy zkreslení a aberací, se kterými se výrobci chytrých telefonů vyrovnávají jak komponenty samotného aparátu, tak softwarově. Žádný objektiv není dokonalý a v případě mobilních zařízení to platí dvojnásob, protože zde pracujeme s velice malými rozměry. Přesto některé současné objektivy mobilních telefonů, podávají obdivuhodný výkon.
Fyzika zkreslení a odrazů je poměrně složitá, což je s největší pravděpodobností důvod, proč mnozí výrobci telefonů nemají tendenci zveřejňovat informace o svých objektivech spolu s ostatními specifikacemi. Pokud máte možnost, je v tomto ohledu nejlepší, schopnosti fotoaparátu nejprve vyzkoušet a na základě toho se rozhodnout, zda vám poskytovaný výstup vyhovuje.
Snímač
Snímač je poměrně zásadní část hardwaru fotoaparátu, která převádí surová optická data na elektrické informace. Jeho povrch je pokryt miliony jednotlivých fotočlánků, které pracují na základě intenzity přijatého světla.
Čím větší jednotlivé články jsou, tím lépe zachycují světlo a dokáží reprodukovat věrnější hodnoty, zejména v situacích s nízkým osvětlením. Zjednodušeně tak lze říci, že větší snímač je ve většině případů lepší volbou, i když svou roli zde hrají i další skutečnosti jako například z kolika pixelů se snímač skládá nebo jaká je velikost jednotlivého pixelu.
Barvy
Autentické podání barev je pro každého fotografujícího důležité. K jejich získání slouží barevné filtry, obvykle červené, zelené a modré barvy. Obrazový procesor, který tyto barvy aplikuje na hodnoty jasu každého fotosnímku má informace o jejich uspořádání, což mu slouží k vytvoření výsledného obrazu. Většina telefonů používá tak zvaný Bayerův barevný filtr, který se skládá z 50 % zelené, 25 % červené a 25 % modré (RGGB), přičemž důvodem převahy zelené je, že lidské oko tuto barvu vidí lépe než ostatní.
Různí výrobci experimentovali i s jinými typy filtrů nebo se snaží o jejich modifikaci, což se týká třeba společnosti Huawei, která u tradičního Bayerova filtru přistoupila k nahrazení zelené, žlutou s cílem zvýšení citlivosti, což skutečně přineslo výsledky, ale na některých snímcích lze sledovat trochu nepřirozený žlutý nádech. Snímače s filtrem RGGB mají obvykle lepší výsledné snímky, protože algoritmy, které využívají, existují déle a díky tomu jsou vyspělejší.
Obrazový procesor
Poslední podstatnou součástí fotografické výbavy smartphonu je obrazový procesor. Ten se, jak už bylo naznačeno, stará o zpracování informací získaných ze snímače pomocí objektivu. Různí výrobci v tomto směru využívají odlišná řešení a přístupy, takže se není čemu divit, že stejné RAW foto bude vypadat jinak z telefonu Samsung, Huawei, z Pixelu nebo iPhonu, přičemž žádná metoda není lepší než jiná. Někteří lidé dávají přednost HDR zpracování Pixelu před konzervativnějším a přirozenějším vzhledem, který vám poskytne iPhone.
A jak je to tedy s těmi megapixely?
Jsou opravdu tak podstatné? Ano. Při pořizování snímků očekáváme, že zachytíme určitou míru autenticity. Pomineme-li umělecký záměr, pak většina z nás chce, aby naše fotografie pokud možno co nejvíce odpovídaly realitě, kterýžto dojem viditelná pixelizace jednoznačně rozbíjí. Abychom dosáhli kýžené iluze reality, musíme se přiblížit rozlišení lidského oka. To je pro člověka se naprosto zdravým a nijak neomezeným zrakem asi 720 pixelů na palec při pohledu ze vzdálenosti zhruba 30 cm. Pokud tedy chcete například tisknout fotografie ve standardním formátu 6 × 4, potřebujete k tomu rozlišení 4 320 × 2 880 neboli o něco méně než 12,5 Mpx.
To však vyvolává otázku: Pokud se 12 Mpx blíží hranici toho, co průměrný člověk vidí, proč má Samsung Galaxy S23 Ultra 200 Mpx? Důvodů je několik, ale mezi ty nejvýznamnější patří technika zvaná pixel binning, kdy se namísto jednoho fotočlánku pro sběr informací používá čtverec čtyř, čímž se efektivně znásobí jeho velikost na úkor výsledného rozlišení obrazu. Samozřejmě, že by bylo možné vyrobit jednoduše větší fotočlánky, ale spojování těch menších do binningu nabízí výhody, kterým se větší snímače nemohou rovnat, například lepší HDR snímky a možnosti zoomu, což je pro mnoho uživatelů také velmi podstatná funkcionalita.
Na megapixelech tedy za současných podmínek určitě záleží, ale stojí za to podívat se i na další technická data fotoaparátu vašeho budoucího chytrého telefonu, jako je výbava objektivů, snímač nebo procesor. Dnes, kdy můžeme díky focení do RAW formátu, tak trochu nahlédnout pod pokličku softwarové magie výrobců, je možné fotit mobilním telefonem na opravdu velice dobré úrovni.