Umělá inteligence může během několika následujících let zásadně proměnit pracovní trh a změny mohou přijít podstatně rychleji, než na co byla společnost zvyklá během předchozích technologických revolucí. Myslí si to Bill Gates, který ve svém novém rozsáhlém zamyšlení nad budoucností AI upozorňuje, že část profesí nemusí být pouze transformována, ale může postupně úplně zmizet. Zároveň přichází s poměrně kontroverzní myšlenkou – pokud firmy nahrazují zaměstnance umělou inteligencí a roboty, měly by podle něj nové technologie také odpovídajícím způsobem danit.
Gates přitom rozhodně nepatří mezi odpůrce umělé inteligence. Právě naopak. AI považuje za technologii s mimořádným potenciálem pro zdravotnictví, vědu, vzdělávání nebo vývoj nových léků. Problém podle něj spočívá především v rychlosti, s jakou může změna přijít. Zatímco předchozí technologické revoluce se naplno projevovaly v průběhu desetiletí nebo dokonce několika generací, nástup AI může být výrazně rychlejší.
Jedním z důvodů je podle Gatese samotný způsob, jakým umělou inteligenci používáme. Nástup osobních počítačů vyžadoval nový hardware, software a především lidi, kteří se s počítači museli naučit pracovat. U AI je situace odlišná. Technologie funguje na počítačích a telefonech, které již používáme, a komunikovat s ní můžeme běžným jazykem. Právě díky tomu se může AI šířit pracovním trhem mnohem rychleji. A zatímco stroje v minulosti nahrazovaly především fyzickou práci, současné modely dokážou stále lépe vykonávat činnosti, které jsme donedávna považovali za výhradně lidské. Jde například o práci s informacemi, analýzu dat, psaní textů, programování nebo komunikaci se zákazníky.
Některé profese mohou zmizet úplně
Podle Gatese tak nemusí platit oblíbená představa, že AI každé zaniklé pracovní místo jednoduše nahradí novým. Mezi oblasti, které mohou změny pocítit jako první, řadí například zákaznickou podporu, prodej, programování nebo práci právních asistentů. Postupně může umělá inteligence převzít také část finančních analýz, posuzování žádostí o úvěry nebo některé činnosti ve zdravotnictví.
A kancelářskými profesemi to zdaleka nemusí skončit. Další velkou změnu může přinést spojení AI s robotikou. Gates očekává, že ještě před koncem tohoto desetiletí mohou inteligentní roboti začít konkurovat lidem také při některých fyzických profesích, například ve stavebnictví či pohostinství. Firmy přitom budou mít k automatizaci velmi silnou motivaci. Pokud jeden konkurent díky AI sníží náklady a začne nabízet své služby levněji, ostatní budou nuceni reagovat. A pokud se nové technologie zdráhají zavádět zavedené společnosti, mohou jejich místo obsadit nové firmy postavené na automatizaci od samotného začátku.
Robot pracuje místo člověka. Proč tedy neplatí jeho daně?
Právě zde Gates upozorňuje na problém současného daňového systému. Zaměstnanec ze svého příjmu odvádí daně a jeho práce přináší státu další příjmy. Pokud však firma stejného člověka nahradí robotem nebo umělou inteligencí, technologie může být z pohledu společnosti naopak nákladem. Podle Gatese proto bude nutné přemýšlet o novém způsobu zdanění automatizace. Jednou z možností by bylo zdanění robotů, další například určitá forma daně související s využíváním výpočetních tokenů AI. Získané prostředky by následně mohly pomáhat financovat rekvalifikace pracovníků nebo sociální systém pro lidi, jejichž zaměstnání automatizace zásadně ovlivní. Současně ale upozorňuje, že podobné daně nesmějí být nastaveny tak, aby brzdily užitečné využití umělé inteligence. Pokud například AI výrazně zlevní vývoj léků, zlepší vzdělávání nebo zpřístupní kvalitnější zdravotní péči, bylo by kontraproduktivní její využívání zbytečně omezovat.
Zajímavá je také Gatesova myšlenka vytvoření oblastí, které by mohly zůstat vyhrazeny výhradně člověku. Tento princip označuje jako „Human Reserved“. Nešlo by přitom o situace, kdy AI danou práci nezvládne, ale naopak o vědomé rozhodnutí společnosti, že ji navzdory technologickým možnostem nechceme člověku přenechat. Gates to přirovnává k chráněným přírodním oblastem. Technicky bychom v nich mohli stavět silnice nebo domy, ale rozhodli jsme se, že zachování přírody má vyšší hodnotu. Podobným způsobem bychom se podle něj mohli postavit k některým lidským profesím. Typickým příkladem může být zdravotnictví. Umělá inteligence nebo robot mohou být jednou schopni pacientovi dokonale vysvětlit diagnózu a oznámit mu, že trpí nevyléčitelnou nemocí. Otázkou však je, zda skutečně chceme, aby tak citlivou situaci řešil stroj. Stejná debata může postupně vzniknout například kolem péče o seniory, psychologické pomoci nebo vzdělávání dětí.
Gates vidí v AI také obrovskou příležitost
Přes všechna varování však Gates nevykresluje budoucnost umělé inteligence pouze negativně. AI může podle něj dramaticky urychlit vědecký výzkum, pomoci při vývoji nových léků, zlepšit diagnostiku nemocí nebo hledat řešení energetických a klimatických problémů. Malým firmám a jednotlivcům navíc může zpřístupnit schopnosti, na které dnes potřebují specialisty nebo celé týmy zaměstnanců. Technologie může také odstranit velké množství rutinní práce a lidem ušetřit čas, který dnes tráví administrativou, vyhledáváním informací nebo dalšími činnostmi s nízkou přidanou hodnotou. Vedle pracovního trhu ale Gates upozorňuje i na další rizika. Výkonnější AI může usnadnit tvorbu deepfake obsahu, podvody, kybernetické útoky nebo šíření dezinformací. Samostatnou otázkou jsou podle něj AI společníci a jejich vliv na děti a mezilidské vztahy.
Vývoj umělé inteligence přitom podle Gatese není realistické jednoduše zastavit. Ekonomická soutěž mezi firmami a geopolitická konkurence mezi jednotlivými zeměmi vytvářejí příliš silnou motivaci pokračovat. Státy se proto podle něj musí místo snahy o zastavení AI připravit na její důsledky a vytvořit pravidla a instituce schopné reagovat na technologii, která současně ovlivňuje pracovní trh, vzdělávání, zdravotnictví, bezpečnost, ekonomiku i politiku. Výsledek přitom nemusí být nutně negativní. Gates věří, že AI může pomoci snižovat rozdíly mezi lidmi a zpřístupnit kvalitní služby mnohem větší části populace. Stejná technologie však může bez správně nastavených pravidel existující nerovnosti naopak ještě výrazně prohloubit. O tom, který scénář nakonec převládne, podle něj rozhodnou především kroky, které vlády, firmy a společnost podniknou v následujících letech.
