Když v létě roku 2016 propuklo celosvětové šílenství jménem Pokémon Go, málokdo si dokázal představit, jak hlubokou stopu tato hra zanechá v technologickém světě. Ačkoliv hra přímo navazovala na populární Ingress, lidé teprve tehdy poprvé masově vyrazili s telefony v rukou do ulic, parků a na náměstí. Proč? Aby v rámci rozšířené reality chytali virtuální příšerky.
O deset let později se však tato herní legenda ocitá uprostřed geopolitického dramatu. Internetem totiž bleskově proletěla zpráva, že miliardy prostorových skenů, které hráči Pokémon Go během let dobrovolně odesílali, údajně pomáhají americké armádě s výcvikem autonomních bojových dronů.
Od herních bonusů k vojenské špionáži?
Celý rozruch odstartoval investigativní deník Trouw. Ten přišel s tvrzením, že zhruba 30 miliard video-skenů z her od studia Niantic posloužilo k tréninku umělé inteligence pro navigaci vojenských bezpilotních letounů. Hráči Pokémon Go totiž mohli od roku 2021 v rámci volitelné aktivity skenovat takzvané PokéStopy – reálné sochy, fontány či historické budovy. Motivace byla jednoduchá: výměnou za pár sekund videa získali vzácné herní předměty jako pokébally, krmení nebo elixíry.
Mohlo by vás zajímat
Podle původních spekulací měla tato masivní databáze detailních 3D modelů světa skončit v rukou armádních dodavatelů. Realita je však mnohem vrstevnatější a ukazuje, jak složitě dnes funguje byznys s prostorovými daty.
Navigace budoucnosti bez závislosti na GPS
Data dnes spadají pod samostatnou společnost Niantic Spatial, která se od mateřského herního studia oddělila. Samotná hra Pokémon Go navíc od jara 2025 patří pod křídla herního giganta Scopely. Zástupci obou firem přitom jakékoliv sdílení dat s armádou pro účely vývoje zbraní striktně odmítají.
„Nyní, když je Pokémon Go součástí společnosti Scopely, se data z této hry nesdílejí se společností Niantic Spatial,“ uvedl mluvčí Scopely. „Snímky v rozšířené realitě (AR) pořízené prostřednictvím Pokémon Go byly poskytovány dobrovolně hráči, kteří se k této funkci přihlásili, a podléhaly platným podmínkám služby a zásadám ochrany osobních údajů v dané době. Ukončení snímání v rozšířené realitě a zastavení sdílení dat se společností Niantic Spatial byly součástí plánu přechodu souvisejícího s přesunem Pokémon Go pod společnost Scopely,“ dodal.
Niantic Spatial sice prokazatelně spolupracuje s technologickou a zpravodajskou společností Vantor, která má silné vazby na obranný průmysl, ale výcvik dronů popírá. Dohoda oznámená loni v prosinci se prý nachází v rané fázi a neobsahuje žádné ustanovení o sdílení dat. Obě firmy podle vyjádření Niantic Spatial pouze vyvíjejí „systém, který umožní senzoru určit svou polohu v reálném světě“. Žádný vojenský přesah prý neexistuje.
Přesto na celém příběhu visí reálný technologický základ, který přinejmenším vzbuzuje zvědavost. Lokalizační systém, který dokáže přesně určit polohu objektu v místech, kde je signál GPS záměrně rušen, blokován nebo zcela nedostupný, by totiž byl v armádní sféře víc než vítaný:
- Pozemní segment: Umělá inteligence od Nianticu se naučila rozpoznávat fyzické body ve veřejném prostoru (sochy, památníky) a podle nich přesně určit polohu na centimetry.
- Autonomní stroje: Technologie je ideální pro doručovací roboty v husté městské zástavbě, kde mrakodrapy stíní satelitní signál.
- Vzdušný segment: Algoritmy by snadno mohly být přizpůsobeny pro objekty ve vzduchu, což v praxi samozřejmě zahrnuje i drony.
Fotogalerie
Problematická ochrana soukromí
Pro hráče je nicméně klíčové, že veškeré historické skenování probíhalo na základě dobrovolného souhlasu s podmínkami služby a zásadami ochrany osobních údajů. Niantic navíc zdůrazňuje, že umělá inteligence byla vycvičena na veřejně dostupných bodech zájmu, nikoliv na soukromých pozemcích, a že finální neuronové modely jsou pouze výsledkem učení – neobsahují tedy přímé kopie videí ani přístup k identitě konkrétních uživatelů. Inkriminovaná funkce AR skenování byla navíc z Pokémon Go již dříve zcela odstraněna.
Tento případ přesto jasně ukazuje na nový trend na globálním technologickém trhu. Data, která původně vznikla jako vedlejší produkt nevinné mobilní zábavy, mají dnes nevyčíslitelnou hodnotu pro budování takzvaných prostorových základních modelů. Tyto AI systémy sice primárně míří na logistiku a autonomní dopravu, hranice mezi civilním a armádním využitím pokročilé navigace však zůstává nesmírně tenká.
