Umělá inteligence je na vzestupu a jen málokdo se jí dokáže ubránit. De facto už to ani nejde, protože se stává nedílnou součástí našich mobilů, zasahuje do fotoaparátů, je v Mapách Google i Android Auto a spousta z nás si ve chvílích nudy pohrává s AI chatboty. Jenže málokdo si plně uvědomuje všechna rizika AI. A to třeba i ta, že nejpokročilejší nástroje jsou v rukou USA a Číny. Evropská unie se proto teď rozhodl převzít otěže a doslova vytáhnout do boje proti zahraniční AI.
I v Evropě vznikají startupy zaměřené na umělou inteligenci, lokální AI modely a další projekty. Jenže i když jsou možná pokročilé a plně využitelné, mají jednu velkou slabinu – většina lidí je nezná. Zato všichni známe Gemini, ChatGPT nebo DeepSeek. Vedení Evropské unie začíná být kumulací moci v rukou USA a Číny znepokojeno, a proto politici přišli s odvážným plánem, jak čelit závislosti Evropy na amerických a čínských technologiích.
Vznikl balíček opatření nazvaný European Technological Sovereignty Package, který zahrnuje velké množství opatření a nápadů, jak vyvinout vlastní konkurenční AI modely a další technologie. Soustředí se přitom zejména na dvě zásadní oblasti, které hodlá prosazovat:
- Chips Act 2.0 – má podpořit vznik továren na výrobu polovodičů umístěných přímo v Evropě
- Cloud and AI Development Act – hodlá během následujících 5 až 7 let ztrojnásobit kapacitu datových center v Evropě a zajistit, aby se citlivá veřejná data nedostávala mimo kontinent
Fotogalerie
Open-source a místní alternativy
Cíle Evropské unie jsou naprosto logické, protože i její vedoucí pracovníci jsou nuceni využívat zahraniční AI nástroje. A když se čínská nebo americká vláda najednou rozhodnou omezit jejich globální dostupnost, budeme všichni v koncích. Nemluvě o tom, když se rozhodnou získat data o uživatelích. Proto je vhodné hledat alternativní cesty, jak mít AI na domovském území a jak chránit data obyvatel EU.
Jenže zároveň se jedná o neuvěřitelně nákladný plán, protože stavba datacenter je velmi drahá. A s ohledem na nedostatek AI čipů a pamětí se vše ještě víc prodražuje. Řešením tak mohou být různé open-source nebo lokální modely, které pro své fungování nepotřebují tolik peněz, ale schopnostmi někdy dohánějí (nebo i předčí) velké LLM modely.
Svou zkušenost už s nimi má například francouzská vláda, která se již nějaký čas snaží namísto komunikačních a kancelářských nástrojů z USA využívat místní alternativy. Je to ale velmi náročný proces, protože Evropa zkrátka nemá tak rozvinuté technologie jako Microsoft nebo Google. A může si za to sama, protože desítky let plně spoléhala na USA.
Osamostatnění má svá rizika
V nejbližších letech nicméně na běžné uživatele pravděpodobně žádná omezení nedopadnou. V tuto chvíli se jedná zejména o snahu ochránit klíčové veřejné systémy před možným vnějším zásahem. Namísto externích poskytovatelů ze zemí mimo EU tak mají být využíváni primárně ti domácí. Dojít má k výraznější podpoře open-source softwaru, což zahrnuje zejména lepší financování evropských startupů a bezpečnostních projektů. A do budoucna je v plánu například i nahrazení vyhledávače Google místní alternativou (ve hře je například francouzský Qwant).
Nicméně, aby toto vše mohlo začít fungovat, musí navrhovaná opatření odsouhlasit všech 27 členských států Evropské unie. Mnoho kritiků přitom už nyní varuje, že EU se snaží doslova odříznout se od zbytku světa, což se jednou může nemile vymstít.
