Hledat příznaky svého zdravotního stavu na Googlu je asi to nejhorší, co můžete udělat. Velmi často totiž dojdete k tomu, že máte rakovinu nebo jinou nevyléčitelnou nemoc. A podobně je na tom i umělá inteligence v čele s ChatGPT a Gemini, s nimiž lidé probírají své neduhy ještě častěji a důvěrněji. Lékaři se pak nestačí divit, s jakými diagnózami k nim pacienti chodí. Nedávný průzkum navíc ukázal, že mileniálové mají na rozdíl od starších generací jiný postup, jak sami sebe diagnostikovat. A není to úplně veselé čtení.
Faktem je, že nejlepším diagnostikem je lékař. Ať už nás tedy trápí bolest v krku, vyrážka, dušnost nebo zvýšená teplota, lepší než zapínat Google je zajít k lékaři. Jenže když je večer nebo víkend a nechce se nám na pohotovost, hledání na internetu nebo konzultace s umělou inteligencí je pro mnoho lidí tím nejpřirozenějším nápadem. Což nemusí být nutně špatně, jen je třeba brát výsledky s rezervou.
Společnosti Weave nyní odhalila, že návyky v oblasti online zdravotního průzkumu se mezi jednotlivými generacemi uživatelů výrazně liší. Výzkum mezi 1 000 uživateli internetu navíc odhalil, že styl vyhledávání diagnóz pak hodně ovlivňuje i jednání s lékařem.
Fotogalerie
Starší lidé internetu nedůvěřují
Výzkum odhalil, že čím jsou lidé mladší, tím více a častěji si své příznaky hledají na internetu. A je to poměrně logické, protože starší lidé po většinu života neměli internet k dispozici a museli spoléhat právě na lékaře a jejich diagnostické schopnosti. Mladší generace naopak má často pocit, že strýček Google jí dokáže v mnoha ohledech poradit stejně, ne-li lépe než odborník:
- 43 % mileniálů stráví ještě před návštěvou lékaře několik minut vyhledáváním příznaků na internetu
- 21 % zástupců generace Z spoléhá na vlastní diagnostiku přes internet
- 45 % lidí spadajících do generace Z jde k lékaři pouze tehdy, když jim online průzkum naznačuje, že jsou příznaky vážné
- 36 % zástupců starší generace (takzvaných baby boomers) internetovým radám nedůvěřuje a upřednostňují radu lékaře
- 30 % zástupců generace X se nestydí o svém online průzkumu mluvit, zatímco zástupci ostatních generací obvykle googlení příznaků před lékařem tají
Pro lepší pochopení výzkumu je nutné mít povědomí o tom, jak se přibližně určují jednotlivé generace:
- Baby boomers (narození 1946–1964)
- Generace X (narození 1965–1980)
- Generace Y neboli mileniálové (narození 1981–1996)
- Generace Z (narození 1997–2012)
- Generace Alfa (narození po roce 2012)
Možná se v datech poznáváte, možná vás to svádí posmívat se nejmladším lidem plně důvěřujícím Googlu a AI. Faktem ale je, že zvyklosti uživatelů mohou ovlivnit celý náš zdravotnický systém a to, jak přistupujeme k lékařům a jak oni k nám. Doktoři si totiž chtě nechtě budou muset zvyknout na pacienty, kteří si sami stanovují diagnózy a chodí si de facto jen pro jejich potvrzení (nebo vyvrácení).
Čím dál víc lidí také spoléhá i na pomocníky v podobě chytrých hodinek nebo prstenů, kteří dokážou odhalit vysoký tlak, arytmii, hladinu cukru nebo dokonce přicházející mdloby (tuto funkci vyvíjí Samsung a má potenciál stát se součástí některé z příštích sérií Galaxy Watch). Naše zdravotnictví se tak bude muset přizpůsobit moderním technologiím. Ale pořád platí, že nejlepším diagnostikem je lékař vybavený specializovanými přístroji.
