SpaceX připravuje něco, co může během příštích desetiletí změnit svět výrazněji než většina technologických revolucí posledních let. Firma Elona Muska totiž potvrdila, že aktivně hledá nové lokality pro výstavbu nejmodernějších spaceportů na světě, a to nejen ve Spojených státech, ale také v dalších zemích. Důvod je přitom jednoduchý. Jediný Starbase v Texasu nestačí plánům, které SpaceX se svou raketou Starship má.
Podle informací agentury Reuters chce SpaceX v budoucnu dosáhnout tisíců startů Starship ročně. Pro představu, celý současný kosmický průmysl na světě zvládne přibližně 230 až 250 startů za rok. SpaceX tak otevřeně mluví o více než desetinásobku dnešní globální kapacity, a to pouze pro jediný raketový systém. Zní to jako science fiction, jenže právě podobně před lety působily i Muskovy plány na opakovaně použitelné rakety nebo globální satelitní internet Starlink. Dnes jsou obě technologie realitou. Starship přitom není pouze raketa určená pro lety na Mars, jak si mnoho lidí myslí. Ve skutečnosti jde o základ celého budoucího dopravního systému, který má umožnit přepravu lidí i nákladu mezi planetami, vynášení obrovských satelitů nové generace Starlink V3 a potenciálně i revoluci v cestování po Zemi. Právě poslední část celé vize působí téměř neuvěřitelně.
SpaceX už několik let pracuje s konceptem takzvaného Earth to Earth cestování. Jinými slovy jde o myšlenku, že raketa odstartuje z jedné části planety, krátce proletí vesmírem a během několika desítek minut přistane na druhé straně Země. Pokud by se tento systém podařilo dostat do běžného provozu, znamenalo by to konec dnešních dálkových letů tak, jak je známe. Cesty, které dnes trvají více než deset hodin, by se mohly smrsknout na méně než čtyřicet minut. SpaceX v minulosti prezentovalo například let z New Yorku do Londýna za 29 minut, spojení Londýna s Hongkongem za 34 minut nebo cestu z Dubaje do Los Angeles za 39 minut. Let z Tokia do Singapuru by měl trvat pouhých 28 minut. V době, kdy některé současné dálkové lety zaberou až sedmnáct hodin, působí podobná čísla téměř absurdně. Jenže právě v tom je SpaceX výjimečná. Firma opakovaně posouvá hranice toho, co bylo ještě před několika lety považováno za nemožné. Mnoho lidí si dnes pokládá otázku, proč vlastně SpaceX potřebuje tisíce startů ročně. Odpověď je jednoduchá. Starship není navržena jako klasická raketa, která jednou za několik měsíců odstartuje s extrémně drahým nákladem. Elon Musk chce vytvořit systém fungující podobně jako dnešní letecká doprava. Raketa má být plně znovupoužitelná a schopná velmi rychlých opakovaných startů.
Doba letů SpaceX mezi kontinenty
- New York → Londýn: 29 minut
- Londýn → Hongkong: 34 minut
- Dubaj → Los Angeles: 39 minut
- Tokio → Singapur: 28 minut
- Hongkong → Singapur: 22 minut
Obrovské množství letů bude potřeba hlavně kvůli nové generaci satelitů Starlink, které budou výrazně větší než dnešní modely. Dalším důvodem jsou plánované mise na Mars, které budou vyžadovat tankování přímo na oběžné dráze Země. Jediná cesta na Mars tak může znamenat několik dalších startů tankerů pouze kvůli doplnění paliva. Do toho je potřeba započítat vojenské kontrakty, mise NASA, komerční nákladní dopravu i potenciální budoucí přepravu lidí mezi kontinenty.
Celá vize však naráží na obrovské množství problémů. Starship je největší a nejsilnější raketa, jaká kdy byla postavena. Každý její start produkuje extrémní hluk, masivní vibrace a gigantickou spotřebu paliva. Už dnešní testovací lety v Texasu vyvolávají diskuze o dopadech na životní prostředí i bezpečnost okolních
oblastí. Dalším problémem je legislativa, bezpečnost cestujících nebo samotná infrastruktura. Pokud by jednou měla raketa běžně přepravovat lidi mezi kontinenty, pravděpodobně by musely vzniknout speciální oceánské platformy daleko od velkých měst. Přesto by bylo chybou podobné plány automaticky zesměšňovat. Když Elon Musk před lety tvrdil, že rakety budou přistávat zpět na Zemi a létat opakovaně, většina odborníků jeho myšlenky odmítala jako nereálné. Dnes jsou přistávající boostery Falcon 9 prakticky rutinou a SpaceX dominuje globálnímu kosmickému průmyslu. Podobně nereálně působil i projekt Starlink, který měl vytvořit internetovou síť pomocí tisíců satelitů. Dnes služba funguje po celém světě a generuje miliardy dolarů ročně.
Právě proto začíná stále více lidí brát Muskovy plány kolem Starship velmi vážně. Ne proto, že by byly jednoduché nebo blízko realizaci, ale proto, že SpaceX už mnohokrát dokázala změnit věci, které ostatní považovali za nemožné. Pokud se firmě podaří vybudovat síť globálních spaceportů a dostat Starship do masového provozu, může jít o největší revoluci v dopravě od nástupu proudových letadel. A možná i o první krok k době, kdy cesta na druhou stranu planety bude kratší než dnešní cesta na letiště.
