Česko dost možná sáhne ke kroku jako další nejen evropské státy a prosadí zákaz sociálních sítí mladistvým do 15 let věku. Alespoň to zvažuje premiér Andrej Babiš, který to zmínil na svých sociálních sítích. Podle něho „Je to strašně škodlivé.“
Téma, které ještě před pár měsíci znělo jako sci-fi, nyní otevřeli nejvyšší představitelé české vlády a zdá se, že legislativní proces by mohl začít dříve, než bychom čekali. Hlavním iniciátorem debaty se stal premiér Andrej Babiš, který ve svém nedělním vyjádření jasně podpořil omezení přístupu k platformám jako TikTok, Instagram či Facebook pro nejmladší uživatele chytrých zařízeních, mezi které patří telefony, tablety a počítače. Podle jeho slov jsou sociální sítě pro děti „strašně škodlivé“ a stát by v tomto měl zakročit.
Na jeho slova navázal vicepremiér Karel Havlíček v pořadu Partie na CNN Prima News. Potvrdil, že vláda tuto možnost bere zcela vážně a pokud padne finální rozhodnutí, návrh zákona by mohl být předložen ještě v průběhu letošního roku. Hlavním argumentem je ochrana duševního zdraví, boj proti kyberšikaně a omezení vlivu toxických algoritmů, které jsou navrženy tak, aby na obsahu vyvolávaly závislost.
Světovým průkopníkem se v tomto ohledu stala Austrálie, která již od prosince loňského roku natvrdo zakázala přístup na sociální sítě (včetně YouTube) dětem mladším 16 let. Provozovatelům sítí tam v případě porušení hrozí astronomické pokuty. V Evropě je nejdále Francie, kde dolní komora parlamentu schválila zákaz pro děti do 15 let s platností od září 2026. Podobné kroky zvažuje také Dánsko, Slovinsko, Turecko, Velká Británie nebo Řecko. Evropský parlament navíc vyzval k zavedení jednotné minimální věkové hranice 16 let pro celou EU.
Mohlo by vás zajímat
Má to ale i své opodstatněné proti
Zatímco odborníci na dětskou psychologii volají po záchranné brzdě, technologičtí nadšenci a někteří rodiče poukazují na to, že sociální sítě jsou pro dnešní generaci také zdrojem informací a určitého komunitního života. Ve finále to také může znamenat, že děti „nezmizí z internetu“, ale pouze se přesunou na platformy, které jsou hůře kontrolovatelné, např. decentralizované sítě, VPN služby, deep web fóra, že budou lhát o svém věku apod.
Oproti dětem ve státech, které by podobným způsobem regulovány nebyly, by také mohly ztratit krok v oblasti digitální gramotnosti. Sociální sítě jsou totiž i o tvorbě obsahu, grafice, střihu videa a komunikaci. Plošný zákaz by mohl vytvořit generaci, která neumí kriticky vyhodnocovat informace v online prostoru, protože k němu měla v klíčovém věku zamezený přístup.
Na sociálních sítích se také domlouvají se kroužky, sdílejí se školní materiály nebo se organizují sportovní utkání. Pokud dítě ze systému „vypadne“ kvůli nějakému zákonu, může se cítit sociálně izolované, což vede k dalším psychickým problémům, které chtěl zákon původně řešit. Nejnebezpečnějším vedlejším účinkem může být pak to, že rodiče „vypnou“ svou ostražitost. Budou se spoléhat na to, že stát přístup zakázal, a přestanou s dětmi o nástrahách internetu mluvit. A dítě, které v 15 letech najednou na sociální sítě vstoupí naprosto nepřipravené, a bez jakýchkoliv obranných mechanismů, může dopadnou hůře, jak mladiství, kteří mají se sítěmi zkušenosti od nižšího věku.