Ještě před pár lety to byla vzdálená hrozba, o které se mluvilo spíš v akademických kruzích než v reálném světě financí. Teď se ale situace začíná rychle měnit. Nejnovější výpočty Googlu totiž naznačují, že kvantové počítače by mohly ohrozit bezpečnost Bitcoinu výrazně dřív, než se dosud předpokládalo. Bitcoin stojí na kryptografii, konkrétně na principu, že z veřejného klíče nelze zpětně odvodit ten soukromý. To je základní pilíř jeho bezpečnosti. Klasické počítače by na takový úkol potřebovaly nepředstavitelné množství času, prakticky déle než existuje vesmír. Kvantové počítače ale fungují úplně jinak a některé problémy dokážou řešit exponenciálně rychleji.
Právě v tom je problém. Google ve svém výzkumu ukazuje, že k prolomení této ochrany by mohlo stačit výrazně méně kvantových zdrojů, než se dosud myslelo. Jinými slovy, technologická bariéra, která měla chránit Bitcoin ještě desítky let, se začíná nebezpečně zkracovat. Zásadní je i časový horizont. Scénáře, které ještě nedávno počítaly s prolomením kryptografie někdy kolem poloviny století, se najednou posouvají blíž k roku 2030. A to už není vzdálená budoucnost, ale reálný plánovací horizont. Možná ještě důležitější je, jak by takový útok vypadal v praxi. Nejde o to, že by někdo „hacknul Bitcoin“ jedním kliknutím. Reálný scénář je mnohem nenápadnější a o to nebezpečnější. Ve chvíli, kdy uživatel odešle transakci, dojde ke krátkému odhalení jeho veřejného klíče. A právě v tomto okamžiku by kvantový počítač mohl během velmi krátké doby dopočítat odpovídající soukromý klíč a transakci přesměrovat.
Jinými slovy, útok by mohl proběhnout v reálném čase přímo během odesílání peněz. Zvlášť ohrožené jsou pak starší bitcoinové adresy, které už v minulosti veřejný klíč odhalily. Takových je podle odhadů miliony a drží obrovskou část celkové nabídky Bitcoinu. Pro útočníka by šlo o ideální cíle, které čekají jen na dostatečně výkonnou technologii.
To ale neznamená, že je všechno ztracené. Kryptografická komunita si hrozbu uvědomuje a pracuje na takzvané post-kvantové kryptografii, tedy algoritmech odolných vůči kvantovým útokům. Problém je v tom, že u decentralizovaných systémů jako Bitcoin není změna jednoduchá. Jakýkoliv zásah do základního fungování sítě vyžaduje konsensus komunity a ten se buduje velmi pomalu. Čas přitom hraje zásadní roli. Pokud se vývoj kvantových počítačů bude zrychlovat současným tempem, může být tlak na změnu mnohem dřív, než je celý ekosystém připravený reagovat. Bitcoin tak stojí před jednou z největších výzev své historie. Nejde o regulace, konkurenci ani výkyvy trhu. Jde o samotné technologické základy, na kterých stojí. A tentokrát nejde jen o spekulaci. Jde o směr, kterým se vývoj skutečně ubírá.
