Je těžké pochopit, proč někdo něco takového vymyslí, každopádně stalo se. Galaxy Z TriFold se stal aktérem ambiciózního kutilského experimentu YouTubera, který se rozhodl radikálně vyřešit jednu z největších výzev skládacích zařízení – výdrž baterie. Původní kapacitu baterie se mu tak podařilo téměř zdvojnásobit.
Za pokusem stojí Scotty Allen z kanálu Strange Parts. Standardní Galaxy Z TriFold je vybaven baterií o kapacitě 5 600 mAh, a ačkoliv jde o docela úctyhodné číslo, napájení tří vnitřních zobrazovacích ploch přece jen představuje pro samotnou baterii obrovskou zátěž.
Allen se proto rozhodl původní články nahradit modernějšími křemíkovo-uhlíkovými bateriemi. Tyto baterie využívají křemík v anodě, což jim umožňuje uchovávat výrazně více energie při zachování kompaktních rozměrů. Výsledkem modifikace byl funkční prototyp s celkovou kapacitou 9 600 mAh, což je o 4 000 mAh více oproti originálu, tedy vlastně o baterii třeba takového Galaxy S25.
Technické výzvy a rizika
Proces transformace nebyl jednoduchý a neobešel se bez obětí. Protože nové baterie měly jiný tvar, musel Allen navrhnout a vyrobit speciální vnitřní destičky, aby články do těla telefonu zapadly. Bylo také nutné odstranit a obejít původní systém správy baterie, který kontroluje nabíjení a vybíjení.
Mohlo by vás zajímat
Experiment si navíc vyžádal několik zničených telefonů, než se podařilo vytvořit stabilní jeho verzi. I u finálního kousku se však objevil jeden defekt. Přes ohebný displej se táhla bílá čára značící jeho poškození během opětovné montáže.
Budoucnost mobilní energie?
Tento projekt ukazuje obrovský potenciál křemíkovo-uhlíkových baterií. Tato technologie by totiž mohla výrobcům umožnit osazovat telefony mnohem většími akumulátory, aniž by se musela drasticky zvyšovat samotná tloušťka zařízení. To už ale víme delší dobu, teď je tu jen určité potvrzení.
Problém je v tom, že tyto články mají také své stinné stránky, jako je tendence k většímu rozpínání se během používání nebo potenciálně kratší celková životnost ve srovnání s tradičními Li-ion bateriemi. Allenův experiment tak zůstává spíš jen poměrně fascinující ukázkou toho, kam až lze posunout hranice současného hardwaru.