Když Samsung před necelými osmi lety představil své první chytré hodinky s podporou LTE, vypadalo to jako začátek nové éry „wearables“. Příslib byl lákavý: „Nechte telefon doma, jděte si zaběhat nebo na kávu a zůstaňte přitom spojeni se světem.“ Marketingové oddělení korejského obra nám kreslilo obrázek svobodného člověka, kterému k životu stačí jen kousek křemíku na zápěstí. Aspoň na papíře to znělo skvěle a bez jakýchkoli háčků.
Sám jsem této slibně znějící vizi podlehl a pořídil si Galaxy Watch s LTE. Po ani ne roce používání jsem ale funkci vypnul a u dalšího modelu už volil „obyčejnou“ variantu s Bluetooth. Proč se z této funkce, která měla být revoluční, stala v mých očích zbytečnost?
Důvod první: Rychlé vybíjení baterie
Největším nepřítelem LTE v Galaxy Watch je fyzika. Jakmile se hodinky odpojí od Bluetooth telefonu a začnou naplno komunikovat s mobilním vysílačem, indikátor procent baterie začne mizet před očima.
Pokud třeba vyrazíte na hodinový běh se zapnutou GPS, streamováním hudby do sluchátek a aktivním LTE, můžete se vrátit domů s hodinkami, které „pošilhávají“ po nabíječce. Pro mě osobně je duševní klid z delší výdrže cennější než možnost přijmout hovor uprostřed lesa, kdy jsem stejně zadýchaný tak, že nedokážu promluvit.
Důvod druhý: Přehřívání
Kdo někdy zkoušel na Galaxy Watch uskutečnit delší hovor, pravděpodobně se setkal s varovnou hláškou o přehřívání. Malé tělo hodinek prostě nedokáže efektivně odvádět teplo, které vzniká při náročném síťovém provozu. Výsledek? Hodinky se přepnou do nouzového režimu, v rámci kterého si nezavoláte. U novějších modelů se to pravděpodobně zlepšilo a už na to tak netrpí, ale je mi to vlastně jedno. Už to jednoduše nepotřebuji.
Důvod třetí: Další položka na faktuře
Pak je zde ekonomická stránka věci. Za LTE verzi hodinek si připlatíte u pokladny a následně musíte řešit technickou stránku věci, jako sdílené číslo (což u nás stále není u všech operátorů úplně triviální záležitost). Pro těch pár minut měsíčně, kdy bych LTE v hodinkách reálně využil, mi tato investice zkrátka nedává smysl.
Tak pro koho tedy Galaxy Watch s LTE jsou?
Z výše uvedeného by se mohlo zdát, že na LTE v Galaxy Watch shledávám samá negativa. Tuto funkci však nechci úplně zatratit, jen jsem zjistil, že prostě není pro mě. Svou cílovou skupinu určitě má, jen do ní nepatří běžný uživatel, jako jsem já. Hodit se může například špičkovým sportovcům, kteří potřebují být k zastižení v nouzi, nebo těm, kdo si chce čas od času odpočinout od telefonu a nechce ho nosit úplně vždy a úplně všude. Pro nás ostatní je rozumnější, levnější a méně stresující volbou standardní Bluetooth verze.