Možná vás to zrovna chytlo a chtěli byste zaznamenat svoje nápady s kytarou, zkusit proniknout do hlubin hudby v počítači nebo seznámit svět se svým potenciálem. Poradíme jak začít, na co si dát pozor a na čem záleží.
První otázkou, kterou je třeba si položit je, co vlastně chcete dělat, protože se od toho odvíjí nároky na hardware i ty softwarové. Jste-li nadšení písničkáři a tedy nejčastější scénář tvorby bude stavět na vašem zpěvu doprovázeném kytarou, pak je situace poměrně jednoduchá, pokud jste parta a budete chtít točit společně už je to o něco složitější. Nároky v případě, že tíhnete spíše k elektronické hudbě nebudou klást až tak velký důraz na vybavení, jako jsou mikrofony nebo počet vstupů, ovšem vašemu počítači může rozsáhlejší projekt dát docela zabrat, takže je třeba se tomu přizpůsobit při volbě a konfiguraci stroje, na kterém budete tvořit.
Zvuková karta
A’t už vás to žánrově táhne kamkoli, základem je ideálně externí zvuková karta. Možná vás napadne: A proč, vždyť můj laptop zvukovou kartu má? Ano, ale její parametry v drtivé většině případů nejsou vhodné pro záznam ani jeho pozdější úpravy, ať už jde o kvalitu převodníků nebo potřebnou konektorovou výbavu či počet vstupů a výstupů. Integrované zvukové karty není problém využít při videohovorech, gamingu nebo konzumaci multimediálního obsahu, pro záznam a tvorbu hudby ale nejsou ideální. Přitom časy, kdy to zvuková karta dala z hlediska nákladů vaší peněžence opravdu pocítit, jsou pryč. Dnes lze rozumnou externí zvukovou kartu s USB konektivitou pořídit i pod 1 500 Kč. Nebude dosahovat takových zvukových kvalit jako dražší konkurenti, ale stále vás posune minimálně na úroveň slušné a srozumitelné demo nahrávky. Takovým příkladem mohou být například M-Audio M-Track SOLO a DUO i karty dalších výrobců.
Se stoupající cenou půjdete nahoru, jak co se týče kvality, tak i počtu vstupů, které jsou pro vás klíčové, pakliže potřebujete zaznamenat více zdrojů najednou. Typickým příkladem je situace, kdy hrajete na klávesy a do toho zpíváte. Klávesové nástroje se většinou zaznamenávají ve stereu, pročež vám seberou 2 vstupy na zvukové kartě. Pokud budete chtít zároveň zaznamenat i svůj zpěv nebo kamarádovu kytaru, potřebujete minimálně 3, respektive 4 vstupy. Běžná praxe ovšem je, že natočíte klávesy, pak spustíte playback a do toho pořídíte další záznam kytary, zpěvu nebo čehokoli jiného. Ideálním řešením je většinou trochu svou kartu naddimenzovat, protože je velmi pravděpodobné, že společně s tím, jak budete pronikat do světa nahrávání a souvisejících procesů, budou se vaše nároky zvětšovat a na jakékoli limity tedy narazíte později nebo možná vůbec. Pokud jste citelně omezeni rozpočtem, stojí za to začít u některé z výše zmíněných levných karet, pakliže máte trochu více prostoru, bude ideální volbou 4 nebo více kanálová zvuková karta s alespoň 4 nebo více výstupy. Jako příklad lze uvést třeba Native Instruments Komplete Audio 6 MK2, PreSonus Studio 68c nebo třeba Universal Audio Volt 4. Nabídka trhu je v tomto směru víc než dostatečná. Řešit větší množství vstupů nebo prémiové záležitosti má smysl pouze za předpokladu, že máte kapelu, čímž nároky na počet vstupů vzrostou, speciálně pokud máte i bicí nebo skutečně nechcete dělat jakékoli kompromisy a jde vám o co možná nejvyšší kvalitu. Větší počet vstupů nabídne většina výrobců, i když se často jedná o provedení do racku, což může zabrat trochu víc místa nebo se počítá s připojením rozšiřujících převodníků ADAT a podobně. Počet vstupů patří společně s maximálním rozlišením mezi první informace v popisku takových produktů, například: USB-C zvuková karta, 24-bit/192kHz, 4/4…, přičemž 4/4 znamená se 4 vstupy a 4 výstupy. Mezi prémiové značky patří RME, Universal Audio nebo vyšší řady Focusrite.
Fotogalerie
Software a MIDI ovladače
Přestože by se mohlo zdát, že půjde o klíčovou a možná největší investici, paradoxně většina výrobců zvukových karet vám poskytne nějaký softwarový balík do začátku, často na velmi slušné úrovni. Typicky je jeho součástí DAW, zkratka Digital Audio Workstation, tedy jakési softwarové srdce a dále množství plug-inů v podobě virtuálních nástrojů a efektů. Pokud tedy stojíte před rozhodnutím, že to s nahráváním zkusíte, po koupi zvukové karty, vám s největší pravděpodobností bude softwarová výbava výrobce stačit. Upgradovat nebo přejít na něco nového můžete kdykoliv. Mezi nejčastější DAW, které vám výrobce ve startovní verzi přibalí ke kartě patří Cubase, Pro Tools, Ableton Live, Studio One a další. Sáhnout můžete také k řešení open-source jako je například Audacity.
Zaměříte-li se na virtuální nástroje, rozhodně brzy dojdete k závěru, že midi klaviatura, potažmo ovladač budou k nezaplacení. Tvořit myší je samozřejmě možné, ale často velmi zdlouhavé a nekomfortní. Midi ovladače a klaviatury existují v takřka miniaturních provedeních až po plnohodnotných 88 kláves klavíru. Jejich prostřednictvím můžete ze svého laptopu udělat piano, cembalo, elektrické varhany nebo vlastně téměř jakýkoliv nástroj. Většinou se připojují pomocí USB a cenově se pohybují od něco málo přes 1000 Kč například u M-Audio Keystation Mini 32 MK3 až po více než 23 000 u Native Instruments Komplete Kontrol S88 MK2. Zlatou střední zde představují midi keyboardy s 61 klávesami a rozumným počtem ovládacích prvků jako je například M-Audio Oxygen 61 MK5 a jemu podobné modely.
Fotogalerie
Mikrofon
Nejlepší a nejuniverzálnější volbou je v tomto případě velkomembránový, kondenzátorový mikrofon. Lze je použít jak na zpěv, tak i akustické nástroje jako kytara, ukulele, flétna a další nebo mluvené slovo. Opět není třeba vybírat něco extrémně drahého. Velmi slušných výsledků dosáhnete i s mikrofonem za pár tisíc. Přestože najdete na trhu i extremně levná řešení, zde nemá smysl šetřit nadmíru. Rozumný mikrofon tohoto typu lze pořídit zhruba v rozmezí od 3 500 až 5 000. Velmi dobrý kup je například RODE NT1-A, PreSonus PX-1 nebo některý z levnějších modelů AKG. Rozhodně je z čeho vybírat.
Fotogalerie
Sluchátka
Poměrně důležitou složkou jsou také sluchátka a popřípadě též poslechové monitory. Potřebujete-li však udržet rozpočet na uzdě, lze pracovat i pouze se sluchátky. Vzhledem k tomu, že od nich očekáváte pokud možno co nejrealističtější podání zvuku, rozhodně nemá smysl používat nejrůznější pecky k telefonu, Bluetooth hi-fi sluchátka a podobně. Je také dobré zohlednit, že pravděpodobně strávíte poměrně dost času majíce je nasazeny na hlavě, takže určitá míra komfortu stojí za zvážení. Pro svou univerzálnost při záznamu i pozdějším míchání a popřípadě masteringu je pravděpodobně nejlepší volbou hledat uzavřená referenční sluchátka jakými mohou být například KRK KNS 8402 nebo KRK KNS 6402 z těch levnějších nebo extrémně pohodlná RODE NTH-100 a samozřejmě řada dalších. V případě poslechových studiových monitorů, je důležité zvážit vícero faktorů jako velikost místnosti, výkon, průměr basového reproduktoru i akustické vlastnosti prostoru, pročež se tomuto tématu budeme věnovat blíže někdy v budoucnu.
Fotogalerie
Mohlo by vás zajímat
Studiové sety
Řada výrobců zvukových karet nabízí nejrůznější sety, jež vás kompletně vybaví. Z finančního hlediska to může být cesta, ovšem většinou, složíte-li si takový komplet sami s důrazem na vlastní priority, dosáhnete větší vyrovnanosti a často i kvality jednotlivých komponentů, přičemž mnohdy není rozdíl v ceně až tak zásadní. Mezi spolehlivé výrobce, kteří nabízejí zajímavé sety patří zmíněný Focusrite, PreSonus a někteří další.
