Mobilní průmysl prošel v posledních dvou desetiletích rozsáhlým procesem zeštíhlení. Různorodost výrobců a operačních systémů se tím také zredukovala prakticky jen na duopol Android Googlu a iOS Applu. Společnosti, které kdysi v tomto odvětví vedly, jako například Nokia, LG, BlackBerry atd., již v tomto odvětví prakticky nefigurují.
Android musel čelit těžkému boji, aby se stal nejlepším z ostatních. Ve své době chtěl prorazit i Windows a ostatně i Samsung, který také zkoušel vlastní chytrou platformu. Google je ale všechny převálcoval díky svým technologickým a finančním silám. Nebylo na škodu ani to, že většinu online služeb, na které se denně spoléhali miliardy lidí po celém světě, vlastnil také Google. A tak zde máme reálně jen dvě možnosti.
Android je otevřená platforma
Telefony se systémem Android může vyrábět kdokoli, stačí, když si jej od Googlu licencuje. Tento liberální přístup také pomohl Androidu dosáhnout obrovského podílu na trhu, protože proč vymýšlet něco vlastního, když zde řešení máme a je docela funkční? Stačí si maximálně ušít vlastní nadstavbu. Existují výrobci, o kterých jste možná ani neslyšeli, a kteří prodávají šílené množství telefonů nižší a střední třídy. Pak tu máte takové, jako je Samsung, kteří sami dominují na poli výrobců zařízení se systémem Android.
Jak prostředí v uplynulém desetiletí dozrávalo, výrobci se důsledně drželi jedné strategie, aby prodali co nejvíce zařízení. Nesoupeřili se společností Apple pouze v high-end segmentu. Museli také čelit konkurenci ostatních Android výrobců, která byla intenzivní a neúprosná. To také přineslo závod se specifikacemi, ať už šlo o jakékoli.
Čísla jako hlavní tahák na zákazníka
Výrobci vyplnili tabulky specifikací a marketingoví specialisté na tom začali stavět důvody, proč jsou zrovna jejich telefony lepší než ty ostatní. Pokud bylo nějaké číslo vyšší nebo naopak nižší než jinde, byl to jasný tahák na zákazníka. Začalo jít spíše o to, kolik má telefon paměti RAM, o kolik rychleji se nabíjí, kolik má fotoaparátů (a jaký je u nich počet megapixelů), kolik má čipová sada jader, i když běžný uživatel pravděpodobně ani neví, co jádra dělají. Řekněte lidem, že má váš telefon něco víc a lidi uvěří, že je v tom nejlepší.
Strategie Applu ale zůstala povětšinou opačná. Nikdy třeba neřešil RAM, velikosti baterií, rychlosti nabíjení. Podle toho se ale také postupně vyvíjí uživatel Androidu, protože obecně už pro něho nejsou specifikace tak lákavé. Může za to i fakt, že čínští výrobci telefonů se vždy snažili odlišit ty své na základě větších a lepších specifikací. Například telefon střední třídy od Samsungu může mít 6 GB RAM a jeho čínský ekvivalent s nižší cenou hned 8 GB, ale operační systém a hardware budou tak neoptimalizované, že v tom vlastně nebude žádná jasná výhoda.
V jistém ohledu na hon za specifikacemi zanevřel i Samsung, kdy se odmítl zúčastnit souboje o nejrychlejší nabíjení. V oblasti rozlišení fotoaparátů ale pořád žene kupředu. U řady Galaxy A už také vyloženě nepředhazuje čísla, říká jen, jak úžasné dané parametry jsou. Samsung tak poslední dobou volí přístup, který je kreativnější a zapamatovatelnější, právě jako ten Applu.
Nová doba, nové priority
Zákazníci už také více hodnotí i celkové zkušenosti. Vědí, že se Samsungem získají nejlepší možnou politiku aktualizací softwaru ze všech výrobců Androidu, i když Apple v tomto pořád mírně vede. Ani Google neumí to, co jihokorejský výrobce. Lidé se tak již nezajímají pouze o nejlepší specifikace, ale potřebují vidět celý balíček, který jim Samsung poskytuje.
Problémem Androidu tedy je, že většina ostatních výrobců, a to i těch velkých, toto ještě nedělá. V takovém případě buď jejich podíl na trhu proudí k Samsungu a zůstává tím pádem v ekosystému Androidu, nebo bohužel pro něho přechází k iOS, a tedy obezděné zahrady Applu.